Panely

1. Klitika: jejich fonologie, morfologie a syntax / Clitics: Phonology, morphology, syntax (CZE, ENG)
   Pavel Caha (Masarykova Univerzita) / Pavel Caha (Masaryk University)
2. Production and comprehension in adults from a psycholinguistic perspective (ENG) 
   Markéta Ceháková, James Brand, Jan Chromý (Charles University)          
3. Metody korpusové analýzy diskurzu v češtině  / Methods of Corpus-based Discourse Studies in the Czech Context (CZE, ENG)
   Václav Cvrček, Ondřej Dufek, Michal Hořejší
4. Onomastika v době digital humanities (CZE)
   Jaroslav David, Michal Místecký, Tereza Klemensová
5. Sémantika, pragmatika a logika / Semantics, pragmatics, and logic (CZE, ENG)
   Mojmír Dočekal, Matej Drobňák, Jiří Raclavský
6. Conversion/Zero-derivation: Aspects of the theory (ENG)
   Cristina Fernández-Alcaina, Salvador Valera
7. Aktuální výzvy (nejen) české dialektologie (CZE)
   Martina Ireinová, Marta Šimečková
8. Empirický výzkum jazyka v sociální interakci / Empirical research on language in social interaction (CZE, ENG)
   Petr Kaderka, Martin Havlík
9. Frazeologie češtiny: strukturní, kognitivní, kulturní a didaktické aspekty (CZE)
   Marie Kopřivová, Kateřina Šichová
10. Manifestations of sound symbolism in language: phonaesthemes, ideophones and onomatopoeia (ENG)
    Jan Křivan, Veronika Zikmundová
11. Nové empiricky podložené pohledy na mnohojazyčnost / New Empirically Based Perspectives on Multilingualism (CZE, ENG)
    Barbara Mertins, Kateřina Šormová
12. Lingvistické aspekty překladu: nové impulsy i návrat ke kořenům (CZE)
    David Mraček, Vanda Obdržálková
13. Jazykový management ve vícejazyčných podnicích a jejich okolí (CZE)
    Marek Nekula, Jiří Nekvapil
14. Aktuální otázky české lexikologie a lexikografie (CZE)
    Božana Niševa, Katja Brankačkec, Michal Vašíček
15. Data-based research in word formation (ENG) – for slides see here
    Jurgis Pakerys, Magda Ševčíková
16. Polar (yes/no) questions: form, meaning and more (ENG)
    Maria Razguliaeva, Maria Onoeva
17. Mezi jazyky: metody kontrastivního výzkumu s využitím korpusů / Between Languages: Methods of Contrastive Research Using Corpora (CZE, ENG) – prezentace z panelu zde
    Alexandr Rosen, Michaela Martinková, Olga Nádvorníková
18. Lingvistická anotace korpusů (CZE) – prezentace z panelu zde
    Hana Skoumalová, Marie Mikulová, Barbora Štěpánková
19. Speech and language development in children acquiring Czech (ENG)
    Filip Smolík, Kateřina Chládková
20. L2 learning – a path to bilingualism / Osvojování dalšího jazyka – cesty k bilingvismu (CZE, ENG)
    Šárka Šimáčková, Jonáš Podlipský
21. Metafora semper viva / Metaphor semper viva (CZE, ENG)
    Irena Vaňková

CZE/ENG = Panel bude realizován v češtině/angličtině.

Anotace panelů

1. Klitika: jejich fonologie, morfologie a syntax / Clitics: Phonology, morphology, syntax (CZE, ENG)
Pavel Caha (Masarykova Univerzita)

(CZE) Klitiky jsou typicky definovány na základě fonologie: jsou to nepřízvučná slova, která se přimykají k sousednímu slovu, s nímž pak tvoří jednu prozodickou jednotku, tj. prozodické slovo. Stejnou vlastnost mají také afixy. Další vlastnosti klitik, které sdílí s afixy, přesahují hranice fonologie: klitiky nelze kontrastivně zdůraznit, nelze je koordinovat ani modifikovat (viz např. Zwicky 1985, Cardinaletti & Starke 1999).

Oproti afixům ale klitiky nemusí mít stálého hostitele: jejich pozice závisí na syntaktickém kontextu. Pro češtinu je tato pozice obecně charakterizována jako pozice za prvním syntaktickým konstituentem, což naznačuje, že umístění klitik je věcí syntaxe (viz Fried 1994, Toman 1996, Avgustinova & Oliva 1997, Lenertová 2004, Hana 2007, Tabachnick, v tisku).

Klitiky se tedy chovají jako afixy, ale zároveň se chovají i jako objekty ovlivněné syntaktickými procesy. Z tohoto důvodu jsou klitiky dobrým východiskem pro zkoumání obecnělingvistických otázek týkajících se hranic syntaxe, morfologie a fonologie. Klitiky se navíc nacházejí ve většině slovanských jazyků, což umožňuje jejich kontrastivní zkoumání (Marušič a kol., v tisku).

V panelu uvítáme příspěvky, které se zaměřují na fonologické, morfologické, syntaktické a sémantické chování klitik se zvláštním zaměřením na slovanské jazyky. Mezi možná témata patří (mimo jiné):

• Jaké segmentální a prozodické fonologické procesy probíhají na hranicích mezi klitiky a neklitiky? Chovají se klitiky jako slova nebo afixy? Nebo se liší od obou?
• Jaký je vztah mezi umístěním klitik v řetězci (2. pozice) a syntaktickými procesy, o kterých je známo, že jsou citlivé na lineární efekty, jako jsou vztahy koreference (vazání)?
• Vztahují se na klitiky obecná omezení týkající se syntaktického posunu (jako je např. coordinate-structure constraint)?
• Do jaké míry mohou být klitiky (ho, nám) synkretická se samostatnými slovy (nám) na straně jedné a afixy (dobr-é-ho) na straně druhé?
• Jaké morfologické vlastnosti lze považovat za charakteristické pro klitiky jako gramatickou třídu?

(ENG) One of the defining characteristics of clitics is phonological: they are accentless. Because they lack stress, they need to rely on a neighboring word in order to be pronounced within the same minimal prosodic unit: the prosodic word. This property also holds for affixes. Additional affix-like properties of clitics go beyond phonology: clitics cannot be focused, coordinated or modified (Zwicky 1985, Cardinaletti & Starke 1999, among others). In all these respects clitics behave like affixes. 

But on the other hand, they need not have a permanent predetermined host. The exact location of their pronunciation depends on the syntactic context they are used in. Specifically, the position that Czech clitics occupy is generally defined as the position after the first syntactic constituent of the clause (for relevant discussion, see Fried 1994, Toman 1996, Avgustinova & Oliva 1997, Lenertová 2004, Hana 2007, Tabachnick to appear), suggesting that clitic positioning is a matter of syntax. 

These descriptive observations lead to a tension. On the one side, clitics pattern with affixes, and on the other side, they behave like objects affected by syntactic processes. Given this tension, clitics allow linguists to explore some general questions concerning the boundaries of syntax, morphology and phonology. Moreover, clitics are found across a number Slavic languages and beyond, allowing for a fruitful cross-linguistic investigation (Marušič at al to appear). 

We welcome contributions that focus on phonological, morphological, syntactic and semantic behaviour of clitics with special focus on Slavic. Possible topics include (but are not limited to): 

• What kind of segmental and prosodic processes take place at the boundaries between clitics and non-clitics? Do clitics behave like words or affixes? Or are they unlike either of those? 
• Does the special placement of clitics in the string (2nd position) interact with syntactic processes that are known to be sensitive to linear effects, such as coreference relations (binding)? 
• Do general constraints on filler-gap dependencies (such as the Coordinate Structure Constraint) apply to clitics? 
• To what extent can clitics be syncretic with (i.e., identical to) independent words on the one hand, and affixes on the other hand? 
• Which morphological properties may be potentially characteristic of clitics as a grammatical class? 

Literatura / References

Avgustinova, T. & K. Oliva. 1997. On the Nature of the Wackernagel Position in Czech. In Junghanns, U. & G. Zybatow (eds.), Formale Slawistik. Frankfurt am Main: Vervuert. 25–47.

Cardinaletti, A. & Starke, M. 1999. The typology of structural deficiency: A case study of the three classes of pronouns. In H. Riemsdijk (ed.), Clitics in the Languages of Europe. Berlin, New York: De Gruyter Mouton. 145-234.

Fried, M. 1994. Second-position clitics in Czech: Syntactic or phonological? Lingua 94, 155–175.

Lenertová, D. 2004. Czech Pronominal Clitics. Journal of Slavic Linguistics 12, 135–171.

Marušič, F., P. Mišmaš & R. Žaucer. to appear. Placement and Ordering of the (En)clitics. D. Šipka & W. Browne (eds.), The Cambridge Handbook of Slavic Linguistics. Cambridge: CUP.

Tabachnick, G. to appear. Intervention effects and phase boundaries in Czech clitic climbing. https://s18798.pcdn.co/guyt/wp-content/uploads/sites/18383/2022/10/ Tabachnick-FASL-proceedings-2022.pdf.

Toman, J. 1996. A note on clitics and prosody. In A. L. Halpern & A. M. Zwicky, Approaching second. Second position clitics and related phenomena. Stanford, CA: CSLI Publications, 505–510.

Zwicky, A. M. 1985. Clitics and particles. Language 61(2), 283–305.

Nahoru

2. Production and comprehension in adults from a psycholinguistic perspective (ENG) 
Markéta Ceháková, James Brand, Jan Chromý (Charles University)

This workshop focuses on language processing in adults from a psycholinguistic perspective, offering empirical investigation within the domains of linguistics and cognitive science. Understanding how adults process language is a crucial pursuit, and this workshop aims to illuminate a wide spectrum of language processing issues, encompassing both production and comprehension.

Key themes and topics to be thoroughly examined in this workshop include:

(1) Cognitive Mechanisms: Through presentations and discussions, participants will focus on the cognitive mechanisms underpinning language processing. Researchers will explore how adults encode, store, retrieve, and manipulate linguistic information during both production and comprehension tasks, shedding light on the inner workings of language cognition (e.g. de Almeida & Gleitman, 2017; Rueschemeyer & Gaskell, 2018; Pickering & Garrod, 2013; Lewis et al., 2006; Van Dyke & Johns, 2012; Ferreira & Yang, 2019).

(2) Processing Efficiency: A central focus will be on how adults optimize language processing to enhance efficiency and comprehension speed. This discussion will encompass topics such as predictive processing (e.g. Levy, 2008; Futrell et al., 2020; Kuperberg & Florian Jaeger, 2016), context integration (e.g. Knoeferle, 2019), and the allocation of cognitive resources (e.g. Karimi & Ferreira, 2016; Traxler, 2014), providing insights into the strategies employed to navigate the complexities of language.

(3) Psycholinguistic Variability: The workshop will also explore individual and group differences in language processing, taking into consideration factors such as age, linguistic background, and cognitive abilities (e.g. Blasi et al., 2022; Gibson et al., 2013; Boland et al., 2016). Researchers will discuss how these variables influence language processing strategies and contribute to the rich diversity observed in adult language users. Moreover, the workshop also wants to stress out the importance of cross-linguistic differences in language processing and especially encourage submissions which aim to compare results obtained from different languages.

Furthermore, the workshop welcomes participants interested in investigating the neurological aspects of language processing in adult speakers. Additionally, it is open to those focused on exploring the practical implications of psycholinguistic research, with potential applications in fields such as clinical practice and human-computer interaction.

In conclusion, this workshop offers a comprehensive exploration of language processing in adults through the lens of psycholinguistics. Attendees would gain insights into the cognitive and neurological processes that underlie language use, with an emphasis on their practical applications across various domains.

References

de Almeida, R. G., & Gleitman L. R. (Eds.). (2017). On Concepts, Modules, and Language: Cognitive Science at Its Core. New York, Oxford Academic. doi: 10.1093/oso/9780190464783.001.0001

Blasi, D. E., Henrich, J., Adamou, E., Kemmerer, D., & Majid, A. (2022). Over-reliance on English hinders cognitive science. Trends in Cognitive Sciences, 26(12), 1153-1170. doi: 10.1016/j.tics.2022.09.015

Boland, J. E., Kaan, E., Valdés Kroff, J., & Wulff, S. (2016). Psycholinguistics and variation in language processing. Linguistics Vanguard, 2(1), 20160064. doi: 10.1515/lingvan-2016-0064

Ferreira, F., & Yang, Z. (2019). The Problem of Comprehension in Psycholinguistics. Discourse Processes, 56(7), 485–495. doi: 10.1080/0163853X.2019.1591885

Futrell, R., Gibson, E., & Levy, R. P. (2020). Lossy-Context Surprisal: An Information-Theoretic Model of Memory Effects in Sentence Processing. Cognitive Science, 44(3). doi: 10.1111/cogs.12814

Gibson, E., Piantadosi, S. T., Brink, K., Bergen, L., Lim, E., & Saxe, R. (2013). A Noisy-Channel Account of Crosslinguistic Word-Order Variation. Psychological Science, 24(7), 1079-1088. doi: 10.1177/0956797612463705

Karimi, H., & Ferreira, F. (2016). Good-enough linguistic representations and online cognitive equilibrium in language processing. Quarterly Journal of Experimental Psychology, 69(5), 1013-1040. doi: 10.1080/17470218.2015.1053951

Knoeferle, P. (2019). Predicting (variability of) context effects in language comprehension. Journal of Cultural Cognitive Science, 3, 141-158. doi: 10.1007/s41809-019-00025-5

Kuperberg, G. R., & Florian Jaeger, T. (2016). What do we mean by prediction in language comprehension? Language, Cognition and Neuroscience, 31(1), 32-59. doi: 10.1080/23273798.2015.1102299

Levy, R. (2008). Expectation-based syntactic comprehension. Cognition, 106(3), 1126–77. doi: 10.1016/j.cognition.2007.05.006

Lewis, R. L., Vasisht, S., & Van Dyke, J. A. (2006). Computational principles of working memory in sentence comprehension. Trends in Cognitive Sciences, 10(10), 447-454. doi: 10.1016/j.tics.2006.08.007

Pickering, M., & Garrod, S. (2013). An integrated theory of language production and comprehension. Behavioral and Brain Sciences, 36(4), 329-347. doi: 10.1017/S0140525X12001495

Rueschmeyer, S. A., & Gaskell, G. M. (Eds.). (2018). The Oxford Handbook of Psycholinguistics, 2nd edn. New York, Oxford Academic. doi: 10.1093/oxfordhb/9780198786825.001.0001

Traxler, M. J. (2014). Trends in syntactic parsing: anticipation, Bayesian estimation, and good-enough parsing. Trends in Cognitive Sciences, 18(11), 605-611. doi: 10.1016/j.tics.2014.08.001

Van Dyke, J. A., & Johns, C. L. (2012). Memory Interference as a Determinant of Language Comprehension. Language and Linguistics Compass, 6(4), 193–211. doi: 10.1002/lnc3.330

Nahoru

3. Metody korpusové analýzy diskurzu v češtině  / Methods of Corpus-based Discourse Studies in the Czech Context (CZE, ENG)
Václav Cvrček, Ondřej Dufek, Michal Hořejší

(CZE) Korpusové přístupy se v analýze diskurzu uplatňují už více než 20 let. Tyto metody využívají rozsáhlých textových korpusů k odhalování opakujících se vzorců v textech, diskurzního rámování pojmů a k poznání dynamiky diskurzu (Partington & Duguid, 2013). Tento konferenční panel se zabývá aplikací těchto technik (a představením nových) na analýzu českých textů. Zaměřuje se především na parolové jevy, tj. na analýzu konkrétních textů či jejich souborů, nikoli na popis systémových funkcí nadvětných jazykových jevů, pro něž se zejména v NLP rovněž vžilo označení diskurzní analýza. Panel bude klást důraz spíše na metodologické přístupy a jejich aplikace na texty, neklade si tedy konkrétní tematická omezení; cílem je poskytnout prostor pro prezentaci metod, nástrojů, aplikací i případových studií v oblasti diskurzní analýzy českých textů. 

Přístupy užívané v korpusových analýzách diskurzu zahrnují různé metody, např. frekvenční analýzu, kolokační analýzu či identifikaci klíčových slov (Baker, 2006; McEnery & Hardie, 2012). Kromě toho se v analýze diskurzu uplatňují i další metody, které se běžně používají při práci s korpusy nebo v NLP experimentech (např. Cvrček & Fidler, 2022; Schweinberger et al., 2021). Zkoumání těchto jazykových jevů v textech nebo souborech textů pomáhá identifikovat klíčová témata, sdílené předsudky či rétorické strategie. Zásadní výhoda korpusových metod přitom spočívá v jejich schopnosti účinně vyvažovat výsledky kvalitativních analýz (srov. Baker et al., 2008). Zatímco kvalitativní analýza umožňuje hloubkové zkoumání rysů diskurzu, kvantitativní přístup může poskytnout empirické důkazy, statistickou přísnost a zmírnit výzkumný bias či jiné nežádoucí jevy (např. cherry-picking). Korpusové metody mají nadto schopnost odhalit dříve nepozorované jevy či netušené souvislosti. 

Hlavní náplní tohoto konferenčního panelu je diskuse o celém spektru korpusových metod, které lze efektivně aplikovat na analýzu českých textů (včetně těch, které jsou přizpůsobeny specifickým rysům češtiny nebo českého diskurzu). Panel nebude tematicky omezen, což účastníkům umožní získat povědomí o širokém spektru metod použitelných v různých oblastech výzkumu. 

Výzkumné otázky, na něž se panel zaměřuje:

• měření prominence jednotek (keyness) 
• korpusová analýza, diskurzy a reprezentativnost 
• identifikace (vzdálených) asociací nebo diskurzivních rámců 
• aplikace/nástroje pro korpusovou analýzu diskurzu 
• metody zohledňující specifické rysy češtiny (např. bohatá morfologie) 
• triangulace a kombinování metod 

(ENG) Corpus-based approaches have more than 20 years long tradition in discourse analysis. These methods harness the power of large, systematically collected text corpora to unveil hidden patterns in texts, uncover discourse framing, and gain insights into discourse dynamics (Partington & Duguid, 2013). This conference panel delves into the application of these techniques (and introduction of new ones) to the analysis of Czech texts. The focus is primarily on parole phenomena, i.e. analysis of particular texts or their collections, not on description of systemic functions of language elements surpassing sentence level which is sometimes also referred to as discourse level namely within NLP. The panel will emphasize methodological approaches and their applications on texts rather than specific thematic constraints, thus providing a platform for presentation of methodologies, tools, applications as well as case-studies in discourse analysis of Czech texts. 

Approaches used in corpus-based discourse studies encompass various techniques, such as frequency analysis, collocation analysis, and the identification of keywords (Baker, 2006; McEnery & Hardie, 2012). Furthermore, several other tools commonly used in corpus analyses in general or in NLP experiments find their application in studies of public discourse (e.g. Cvrček & Fidler, 2022; Schweinberger et al., 2021). Examination of linguistic phenomena in texts or text collections by means of these methods can shed light on underlying themes, biases, and rhetorical strategies. The key advantages of corpus-based methods lies in their ability to complement qualitative findings (cf. Baker et al., 2008). While qualitative analysis allows for in-depth exploration of discourse features, quantitative approach can provide empirical evidence, statistical rigor and mitigate research biases or cherry-picking. Moreover, corpus methods have the remarkable ability to uncover previously unseen phenomena or relations within a large body of text. 

The primary focus of this conference panel is to discuss a wide range of corpus-based methods that can be effectively applied to the analysis of Czech texts (including those which are custom-tailored to the specific features of Czech or Czech discourse). The panel will not be constrained by specific thematic limitations, allowing attendees to gain an awareness of a wide range of tools and methods applicable to diverse research areas. 

Research questions addressed by the panel: 

• measuring prominent units (keyness) 
• corpus analysis, discourses and representativeness 
• identifying (distant) associations or discursive frames 
• applications/tools for corpus-assisted discourse analysis 
• methods anchored in specific features of Czech (e.g. rich morphology) 
• triangulation and methodology blending 

Literatura / References

Alan Partington, Alison Duguid, C. T. (2013). Patterns and Meanings in Discourse: Theory and practice in corpus-assisted discourse studies (CADS). John Benjamins Publishing Company. 

Baker, P. (2006). Using Corpora in Discourse Analysis. Continuum. 

Baker, P., Gabrielatos, C., Khosravinik, M., Krzyżanowski, M., McEnery, T., & Wodak, R. (2008). A useful methodological synergy? Combining critical discourse analysis and corpus linguistics to examine discourses of refugees and asylum seekers in the UK press. Discourse & Society, 19(3), 273–306. 

Cvrček, V., & Fidler, M. (2022). No Keyword is an Island: In search of covert associations. Corpora, 17(2), 259–290. 

McEnery, T., & Hardie, A. (2012). Corpus Linguistics: Method, Theory and Practice. Cambridge University Press. 

Schweinberger, M., Haugh, M., & Hames, S. (2021). Analysing discourse around COVID-19 in the Australian Twittersphere: A real-time corpus-based analysis. Big Data & Society, 8(1), 1–17. 

Nahoru

4. Onomastika v době digital humanities (CZE)
Jaroslav David, Michal Místecký, Tereza Klemensová

Panel je zaměřen na aktuální trendy a témata výzkumu nejen v současné onomastice, ale i v dalších výzkumných oblastech, kde onomastika nachází své uplatnění. Ačkoliv se onomastika jako samostatná disciplína již dávno etablovala – u nás zejména zásluhou teoretického a metodologického rámce vypracovaného R. Šrámkem (1999) –, stále je velká část výzkumů vedena v duchu tradičního etymologizujícího nebo klasifikačně zaměřeného přístupu (srov. Hough, 2016). Většina monografií a studií má charakter konkrétně zacílených mikroanalýz a větší syntetizující díla, jako je například gramatika proprií či celočeský onomastický atlas, chybí. To je dáno zejména dominantní metodou výzkumu, jenž byl doposud z důvodu vazby disciplíny především k historii, potřeby vytváření materiálové báze (slovníky) a vzhledem ke specifikům proprií a absenci onomasticky zpracovaných korpusů realizován kvalitativní cestou. Úkolem tohoto panelu je nalézat a diskutovat možnosti a směry, kterými se může výzkum proprií nadále ubírat, přičemž se nechceme omezovat pouze na moderní lingvistické přístupy, ale v přístupech k onymickému materiálu naopak klademe důraz na interdisciplinaritu. V tomto ohledu se nabízí nejen tradiční spojení s historií, archeologií, geografií a kartografií, ale styčné plochy se otevírají také pro spolupráci se sociolingvistikou, antropologií, versologií, literární vědou či politologií (viz např. David – Mácha, 2014; Plecháč – Kolár, 2017; David – Klemensová – Místecký a kol., 2022). Tematické vymezení panelu tak klade důraz především na metodologické otázky a problémy využití nových přístupů (aplikace digital humanities) nejen v tradiční onomastice, ale i při otevírání nových témat, přičemž se akcentují korpusové a kvantitativní přístupy k výzkumu jazyka (viz např. Straková – Straka a kol, 2017; Cvrček a kol., 2020; Motschenbacher, 2020; David – Místecký, 2023).   

Výzkumná témata: 

• vlastní jména v perspektivě kvantitativní analýzy    
• metodologie tvorby onomasticky zaměřeného korpusu     
• software NER a jeho aplikace v češtině (možnosti a úskalí; viz např. Straková – Straka a kol., 2017)     
• vlastní jména jako stylotvorný prostředek (od deskripce k registrům; viz např. Cvrček a kol., 2020)     
• literární onomastika a problematika určování autorství 
• vlastní jména v kartografické perspektivě – výzvy prezentace a vizualizace onomastických dat    
• aplikace kvantitativněonomastických metod v historii a archeologii   
• elektronické databáze pro sběr a prezentaci vlastních jmen (tvorba, využití)   
• konkrétně zacílené kvantitativněonomastické analýzy proprií – podmínkou je obecnější metodologický přesah (např. diverzifikace českých antroponym; vymezení vlastních jmen; apelativizace, proprializace, transonymizace; sémantika) 

Literatura

CVRČEK, V. a kol. (2020): Registry v češtině. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.      

DAVID, J. – KLEMENSOVÁ, T. – MÍSTECKÝ, M. a kol. (2022): Od etymologie ke krajině. Onomastika pro 21. století. Brno: Host.    

DAVID, J. – MÁCHA, P. (2014): Paměť míst.  Paměť, identita, kulturní dědictví. Brno: Host.  

DAVID, J. – MÍSTECKÝ, M. (2023): Prolegomena ke kvantitativní onomastice. Acta onomastica, 64(2), s. 301–320.  

HOUGH, C. (ed., 2016): The Oxford Handbook of Names and Naming. Oxford: Oxford University Press.   

MOTSCHENBACHER, H. (2020): Corpus Linguistic Onomastics. A Plea for a Corpus Based Investigation of Names. Names, 68(2), s. 88‒103.     

PLECHÁČ, P. – KOLÁR, R. (2017): Kapitoly z korpusové versologie. Praha: Akropolis.   

STRAKOVÁ, J. – STRAKA, M. a kol. (2017): Czech Named Entity Corpus. In: N. Ide – J. Pustejovsky (eds.), Handbook of Linguistic Annotation. Dordrecht: Springer Netherlands, s. 855–873.  

ŠRÁMEK, R. (1999): Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita.  

Nahoru

5. Sémantika, pragmatika a logika / Semantics, pragmatics, and logic (CZE, ENG)
Mojmír Dočekal, Matej Drobňák, Jiří Raclavský

(CZE) Ve 20. století byla lingvistika zásadně ovlivněna logikou; ať už v okamžiku vzniku formální sémantiky (Montague 1974), tak v 70.–90. letech, kdy došlo k formálně-sémantickému inkorporování modální logiky (Kratzer 1977) a dynamickému obratu v sémantice a pragmatice (Kamp a Reyle 1993). Poté, co byly formální sémantika a pragmatika etablovány jako samostatné lingvistické disciplíny, došlo na začátku 90. let k experimentálnímu obratu, který do lingvistiky přinesl nové metody sběru dat a s tím spojené statistické modely nutné k jejich vyhodnocení (Baayen 2008). Tyto formálně-experimentální metody byly aplikovány i na slovanská data (vč. českých), viz řadu konferencí (následovanou sborníky) jako FASL a FDSL. Tato data mnohdy nabyla důležitosti i v současných teoretických lingvistických debatách, ať už v rámci tradičních dominantních témat, jako jsou význam určitých popisů (Šimík a Demian 2020), nebo tzv. teorie pluralit (TP). TP je v návaznosti na rozvoj logických nástrojů pro popis významu gramatického čísla a číslovek, počitatelných/nepočitatelných jmen (Link 1983) jednou z nejvlivnějších současných poddisciplín formální sémantiky (spojení TP a experimentů: Dotlačil 2010, Dočekal a Wągiel 2021). Tento panel navazuje jak na zmíněný trend, tak na českou lingvistiku, ať už jde o tradici výzkumu informační struktury (Sgall, Hajičová, a Panevová 1986) nebo o sémanticky zaměřená zkoumání vět a souvětí (Daneš 1968, Karlík 1995). Tím motivujeme i výběr témat (viz už zmíněné tradiční velké otázky až po témata TP). Zároveň vítáme moderní pragmatická témata, jako jsou výzkum společenského rozměru významu, Bayesiánských modelů interpretace, presupozic/implikatur, ale i formálních modelů osvojování jazyka. Tento výčet témat je nutně neúplný a zůstává otevřený všem příspěvkům z (experimentální) sémantiky, pragmatiky, logiky a filozofie jazyka. Společným jmenovatelem příspěvků budiž zaměření na vztah přirozeného jazyka k lingvistickým/logickým, případně analyticko-filozofickým problémům. Výzkumná otázka daného příspěvku by pak měla souviset s tím, jak zkoumaná jazyková data posouvají naše lingvistická/logická/jazykově-filozofická bádání a jak ukazují, kudy postupovat v místech, kde naše teorie stále ještě selhávají. 

(ENG) In the 20th century, linguistics was fundamentally influenced by logic, first with the emergence of formal semantics (Montague 1974), then in the 1970s–1990s, with the formal-semantic incorporation of modal logic (Kratzer 1977), followed by the dynamic turn in pragmatics (Kamp and Reyle 1993) and semantics. Then, after formal semantics and pragmatics were established, the early 1990s saw the experimental turn that brought new methods of collecting data and the associated statistical models necessary to evaluate them (Baayen 2008). These formal-experimental methods were also applied to Slavic (and also Czech) data; see many conferences (followed by proceedings) such as FASL and FDSL. These data have then sometimes become important in contemporary theoretical linguistic debates, touching the traditional big topics, such as the meaning of definite descriptions (Šimík and Demian 2020) or the so-called theories of plurality (TP). TP followed the development of logical tools for describing the grammatical number and numerals meaning (Link 1983) and is one of the most influential contemporary subdisciplines of formal semantics (see Dotlačil 2010; Dočekal and Wągiel 2021, a.o.). This panel follows both the trend mentioned above and the Czech linguistics tradition of research on informational structure (Sgall, Hajičová, and Panevová 1986) or the semantic investigations of sentences (Daneš 1968, Karlík 1995). This motivates the choice of topics (see the already mentioned traditional big questions). At the same time, we welcome modern pragmatic topics such as the social dimensions of meaning, Bayesian models of interpretation, presuppositions/implicatures, and formal models of language acquisition. This list of topics is necessarily incomplete and remains open to all contributions from (experimental) semantics, pragmatics, logic, and philosophy of language. The common denominator of the papers should focus on the relation of natural language to linguistic/logical or analytical/philosophical problems. The research question of a given abstract should then address the linguistic data as a tool for moving our linguistic/logical/linguistic-philosophical investigations forward. 

Literatura / References

Baayen, Harald. 2008. Analyzing Linguistic Data. Cambridge: Cambridge University Press. 

Daneš, František. 1968. „Some thoughts on the semantic structure of the sentence“. Lingua 21: 55–69. 

Dočekal, Mojmír, a Marcin Wągiel, eds. 2021. Formal approaches to number in Slavic and beyond. OSL 5. Berlin: LangSciPress. https://doi.org/10.5281/zenodo.5082006. 

Dotlačil, Jakub. 2010. Anaphora and distributivity. Netherlands Graduate School of Linguistics. 

Kamp, Hans, a Reyle, Uwe. 1993. From Discourse to Logic. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. 

Karlík, Petr. 1995. Studie o českém souvětí. Brno: Masarykova univerzita. 

Kratzer, Angelika. 1977. „What ‚Must´ and ‚Can´ Must and Can Mean“. L&P 1 (3): 337–55. https://doi.org/10.1007/bf00353453. 

Link, Godehard. 1983. „The Logical Analysis of Plurals and Mass Terms “. In Formal Semantics, editoval P. Portner a B. H. Partee, 127–47. Blackwell. 

Montague, Richard. 1974. „The proper treatment of quantification in ordinary English“. In Formal Philosophy, Thomason (ed.). Dordrecth: D. Reidel. 

Sgall, Petr, Eva Hajicová, a Jarmila Panevová. 1986. The meaning of the sentence in its semantic and pragmatic aspects. Dordrecht: Springer. 

Šimík, Radek, a Christoph Demian. 2020. „Definiteness, uniqueness, and maximality in languages with and without articles“. JoS  37 (3): 311–66. 

Nahoru

6. Conversion/Zero-derivation: Aspects of the theory (ENG)
Cristina Fernández-Alcaina, Salvador Valera

This workshop is intended to discuss some of the main aspects of the theory of the word-formation process described as conversion or, less frequently, zero-derivation, e.g. as in Czech výběr ‘choice’ vs. vybírat ‘to choose’, English bottle^N vs. to bottle^V, German Arbeit^N ‘work’ vs. arbeiten^V ‘to work’ or Spanish cita^N ‘appointment’ vs. citar^V ‘to make an appointment’, to name some of the many examples available in a range of languages and from within a range of word-classes that may be involved in the process. 

Despite the objective conditions of formal identity and multiple word-class properties under which it is defined (cf. Bauer 1983, Tournier 2010), conversion raises more questions than answers both in specific languages and cross-linguistically (Štekauer et al. 2012, Valera 2015). This is not just as a result of the interpretation of the abovementioned conditions by various schools of thought, but also because the morphological model of each specific language imposes specific conditions on the formalizations of the process (e.g. root-/stem-/word-based conversion). The uncertainty resulting therefrom adds to the inherent difficulty in the resolution of specific questions of the process, starting with the very nature of the process, i.e. whether it is a word-formation process of its own or merely an instance of affixation by a zero allomorph. 

A number of recent workshops at major international conferences (Iordăchioaia & Melloni, SLE 2020, Fernández-Alcaina & Valera, Košice 2022, and Vasile & Valera, Bucharest 2022) and several publications in preparation by the workshop convenors (e.g. Bauer & Valera, in preparation) bear witness to all the above. This workshop develops issues that previous events discussed from a different point of view, for different languages, or to a lesser degree of detail: 

1. directionality, where the little research published in the past 20 years has evidenced that, whereas substantial progress is made in this regard for several languages (cf., among others, Don 2005 for Dutch or Ševčíková 2021 for Czech), in others the question is very much at the same point as it has been for decades (e.g. English), 

2. the semantics of conversion, which has been discussed from a range of perspectives for the polysemanticity inherent in conversion and which sets it apart from other word-formation issues (cf., among others, Clark & Clark 1979, Štekauer 1996), or 

3. the relevance and the specificities of conversion as a productive word-formation process (compared or not with other processes) in particular languages where the process has not been discussed in as much detail as, e.g. English, Lithuanian and Latvian within the Baltic family, or Portuguese within the Romance family. 

This list of topics is neither exhaustive, nor restrictive. Papers approaching conversion and related issues from a cross-linguistic or typological perspective are welcome. 

References

Bauer, L. & Valera, S. In preparation. Conversion: Theory, Typology. 

Bauer, L. 1983. English word-formation. Cambridge: Cambridge University Press. 

Clark, E.V. & Clark, H.H. 1979. When nouns surface as verbs. Language, 55(4): 767–811. 

Don, J. 2005. On conversion, relisting and zero-derivation. A comment on Rochelle Lieber English Word-formation Processes. SKASE Journal of Theoretical Linguistics, 2(2): 2–16. 

Fernández-Alcaina, C. & Valera, S. 2022. Theoretical and empirical descriptions of conversion/zero-affixation. Workshop at the Word-Formation Theories VI & Typology and Universals in Word-Formation V Conference, Pavol Jozef Šafárik University in Košice, 23-–26 June 2022. 

Iordăchioaia, G. & Melloni, C. 2020. Derivational zero affixes. Workshop at the 53rd Annual Meeting of the Societas Linguistica Europaea, 26 August–1 September 2020. 

Ševčíková, M. 2021. Action nouns vs. nouns as bases for denominal verbs in Czech: A case study on directionality in derivation. Word Structure, 14: 97–128.  

Štekauer, P. & Valera, S. & Körtvélyessy, L. 2012. Word-formation in the world’s languages. Cambridge: Cambridge University Press. 

Štekauer, P. 1996. A theory of conversion in English. Frankfurt am Main: Peter Lang. 

Tournier, J. [1985] 2010. Introduction descriptive à la lexicogénétique de l’anglais contemporain, 2nd edition. Paris/Genève: Champion-Slatkine. 

Valera, S. 2015. Conversion. In P. O. Müller et al. (eds.), Word-formation: An international handbook of the languages of Europe, Vol. 1. Berlin: de Gruyter; 322–340. 

Vasile, C. M. & Valera, S. 2022. Conversion/zero-affixation. Workshop at the International Conference, Institute of Linguistics Iorgu Iordan–Al. Rosetti, University of Bucharest, 18–19 November 2022. 

Nahoru

7. Aktuální výzvy (nejen) české dialektologie (CZE)
Martina Ireinová, Marta Šimečková

V souvislosti s technickým pokrokem pronikají i do dialektologie nové metody, které jsou aplikovány na zpracování různého typu jazykových dat. Na akademických i univerzitních pracovištích jsou zakládány nářeční korpusy, jsou vyvíjeny softwary specializované na automatickou transkripci nářečních audiozáznamů nebo detekci dialektů metodami strojového učení, výrazný pokrok zaznamenala i geolingvistika uplatněním postupů geoinformatiky, též nářeční lexikografie využívající při tvorbě nářečních slovníků již téměř výhradně editační aplikační softwary (výběrově viz Goláňová–Waclawičová, 2019; Šimečková et al., 2022; Ireinová, 2021; Voženílek, 2022). Nové metodologické otázky vyvstávají už při pořizování dialektologických dat využívajících digitální technologie, zejm. mobilní aplikace nebo elektronické dotazníky, jak se již děje v zahraničí (např. Vaux–Golder, 2003; Möller–Elspaß, 2008; Goldman et al., 2014). Různě se řeší též zachování existujících dat (obvykle audiální/audiovizuální povahy) ve snaze o ochranu před jejich poškozením nebo úplným zničením. 

Primárním cílem panelu tak bude sdílení zkušeností s moderními metodami a technikami využívanými v dialektologii a areálové lingvistice při sběru, analýze a prezentaci jazykových dat, též komparace nových metod s postupy tradičními a diskuze o zpřístupňování výsledků výzkumu veřejnosti (i s ohledem na problematiku ochrany osobních údajů a autorského práva).  

Volba konkrétních metod je (resp. měla by být) podřízena výzkumným cílům. Tradiční (nejen) česká dialektologie byla dříve zaměřena na popis regionálního rozrůznění češtiny užívané příslušníky starších generací, přičemž se vycházelo z představy ideálních nositelů dialektu z řad příslušníků starších generací. Bylo by však vhodné přejít k detailnějšímu výzkumu, pochopitelně vyžadujícímu nové metody, jenž by zohlednil proměny regionálně rozrůzněné jazykové situace z různých perspektiv a v němž by byl nově kladen důraz na vedení dialektologického výzkumu ve vertikální i horizontální linii (viz např. Chromý, 2014). Sekundárním cílem panelu tak bude klást si otázky, jakými směry vést dialektologický výzkum v budoucnosti a jaké inovační (mj. interdisciplinární) přístupy v něm aplikovat (výběrově viz Chambers–Trudgill, 1998; Preston, 1999; Long–Preston, 2002; Kristiansen, 2018). 

Z popsaného plynou dvě komplexní otázky (s vydělením otázek dílčích): 

• Jaké moderní metody lze použít pro získání dialektologických dat, jejich analýzu a zpřístupnění výsledků? Diskutovány budou přednosti a nevýhody jednotlivých postupů. 

• 1. Jaké softwary byly vyvinuty (jsou vyvíjeny) pro tvorbu nářečních korpusů a slovníků? Jakou funkcionalitou disponují?  

• 2. Jaké softwary byly vyvinuty (jsou vyvíjeny) pro kartografické zobrazení dialektologických dat? 

• 3. Lze na dialektologická data uplatnit metody strojového učení? A může znamenat zapojení AI do zpracování dat nějaký přínos? 

• 4. Jak katalogizovat a uchovávat audiální/audiovizuální data, jak je optimalizovat pro budoucí zpracování a jak je zpřístupňovat? Jaké funkce mají (měly by mít) nářeční fonotéky v zahraničí a jaké strategie ohledně zpřístupňování audiálních dat jsou uplatňovány v ČR? 

• 5. Jaké aplikace byly (jsou) vytvořeny pro elektronický sběr materiálu? A nakolik je tento materiál validní? 

• 6. Jak je v konkrétních projektech/výzkumech řešena ochrana osobních práv u zapojených respondentů a jakými údaji jsou data opatřována (např. pro budoucí využití v sociolingvistických výzkumech)? 

• Jakým směrem je žádoucí orientovat dialektologické výzkumy nadále?  

• 1. Jaké specifické postupy vyžaduje speciálně zaměřený dialektologický výzkum, orientovaný na sociodialektologii, percepční dialektologii, etnodialektologii aj.?  

• 2. Jaké přínosy mají tyto přístupy oproti tradiční dialektologii? 

Literatura

Goláňová, Hana – Waclawičová, Martina (2019): The DIALEKT corpus and its possibilities. Jazykovedný časopis 7, 2, s. 336–344. 

Goldman, Jean-Philippe et al. (2014): A Crowdsourcing Smartphone Application for Swiss German: Putting Language Documentation in the Hands of the Users. In: Proceedings of the Ninth International Conference on Language Resources and Evaluation (LREC’14). Reykjavik, Iceland, s. 3444–3447. 

Chambers, Jack – Trudgill, Peter (1998): Dialectology. Cambridge: Cambridge University Press. 

Chromý, Jan (2014): Přístupy ke zkoumání jazykové variace a česká jazyková situace. Naše řeč 97, 1, s. 1–12. 

Ireinová, Martina (2021): Úkoly české dialektologie na počátku 21. století. Gwary Dziś 14, s. 11–16. 

Kristiansen, Tore (2018): Sociodialectology. In: Boberg, Ch. – Nerbonne, J. – Watt, D. (eds.), The Handbook of Dialectology. Hoboken: J. Wiley & Sons, s. 107–122. 

Long, Daniel – Preston, Dennis R. (eds.) (2023): Handbook of perceptual dialectology. Volume 2. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. 

Möller, Robert –Elspaß, Stephan (2008): Erhebung dialektgeographischer Daten per Internet: ein Atlasprojekt zur deutschen Alltagssprache. In: Elspaß, S. – König, W. (eds.), Sprachgeographie digital. Die neue Generation der Sprachatlanten (mit 80 Karten). Hildesheim: Olms, s. 115–132. 

Preston, Dennis R. (ed.) (1999): Handbook of perceptual dialectology. Volume 1. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. 

Šimečková, Marta et al. (2022–): Jazyková paměť regionů České republiky. Metody strojového učení pro uchování, dokumentaci a prezentaci nářečí českého jazyka. [Webová prezentace projektu NAKI III.] Dostupné z: https://www.jamap.cz/. 

Vaux, Bert – Golder, Scott (2003): The Harvard Dialect Survey. Cambridge: Harvard University Press. 

Voženílek, Vít et al. (2023): Tvorba nářečních map s využitím ArcGIS Maps for Adobe Creative Cloud. ArcRevue, 1, s. 6–13. 

Voženílek, Vít et al. (2022): Mapping, synthesis and visualization of Czech dialects. International Journal of Cartography 8, 1, s. 148–163. 

Nahoru

8. Empirický výzkum jazyka v sociální interakci / Empirical research on language in social interaction (CZE, ENG)
Petr Kaderka, Martin Havlík

(CZE) Interakční přístupy k výzkumu jazyka přinesly v posledních desetiletích řadu inovativních impulzů pro poznání jazyka. Etablovaly se na vědeckém poli pod různými názvy a s různými, byť v mnohém podobnými výzkumnými programy. K nejdůležitějším přístupům patří konverzační analýza (Clift, 2016), etnometodologická analýza interakce (vom Lehn, 2018), interakční sociolingvistika (Rampton, 2020), interakční lingvistika (Couper-Kuhlen, Selting, 2018), výzkum jazykové interakce (Auer, 2014) a výzkum dialogu (Linell, 2001). Kromě klíčového pojmu sociální interakce spojuje tyto přístupy opatrný až skeptický postoj vůči poznatkům z oblasti systémových přístupů k jazyku a vůči nereflektovanému přenášení těchto poznatků do oblasti výzkumu interakce. Hlavním poznávacím znamením je silný důraz na empirický výzkum a detailní analýzu dat. 

Cílem panelu je vytvořit prostor pro konstruktivní dialog mezi interakčně založenými badateli různé teoretické konfese. Podmínkou účasti v panelu je detailní představení empirických dat a metodologicky transparentní analýza vybraného příkladu (nebo několika málo příkladů). Panel není tematicky omezen, účastníci panelu se mohou zaměřit na jakékoli jazykové či multimodální jevy, které mají sociálněinterakční charakter a které ukazují, jak „obýváme jednání toho druhého“ (Goodwin, 2018). Přestože panel nesměřuje k teoretické syntéze, je namístě, aby se účastníci panelu na základě představené empirické analýzy zamysleli nad vztahy mezi jazykovými (multimodálními) strukturami a interakčními praktikami. Vítány jsou příspěvky založené na datech z různých kulturních prostředí, z různých typů aktivit a z různých jazyků. 

Příspěvky v panelu se mohou zaměřit na následující témata: 

• střídání mluvčích a komunikační dynamismus 
• multimodální konstrukce replik 
• členská kategorizace a sekvenční organizace sociální interakce 
• konstruování vědění v interakci 
• interakce ve výuce 
• interakce v sociálních médiích 
• interakce v mediálních dialogických sítích 
• interakce s umělou inteligencí 

(ENG) Interactional approaches to language research have provided a number of innovative impulses for the study of language in recent decades. They have emerged in the scientific field under various names and with distinct, though in many ways similar, research programs. Among the most important approaches are conversation analysis (Clift, 2016), ethnomethodological analysis of interaction (vom Lehn, 2018), interactional sociolinguistics (Rampton, 2020), interactional linguistics (Couper-Kuhlen, Selting, 2018), linguistic interaction research (Auer, 2014) and dialogue research (Linell, 2001). Beyond the key notion of social interaction, what unites these approaches is a cautious or even sceptical attitude towards findings from systemic approaches to language and towards the unreflected translation of these findings into the field of interaction research. A major hallmark is the strong emphasis on empirical research and detailed data analysis. 

The aim of the panel is to create a space for constructive dialogue between interactionist scholars of varying theoretical persuasions. Participation in the panel requires a detailed presentation of empirical data and a methodologically transparent analysis of a selected single example (or a few examples). The panel is not restricted thematically; panelists can focus on any linguistic or multimodal phenomena that are social-interactional in nature and that show how we “inhabit each other’s actions” (Goodwin, 2018). Although the panel does not aim at a theoretical synthesis, it is appropriate for panelists to reflect on the relations between linguistic (multimodal) structures and interactional practices on the basis of the presented empirical analysis. Presentations based on data from different cultural settings, different types of activities and different languages are welcome. 

Submissions to the panel may focus on the following topics:  

• turn taking and communicative dynamism 
• multimodal turn construction 
• members‘ categorizations and sequential organization of social interaction 
• constructing knowledge in interaction 
• classroom interaction 
• interaction on social media 
• interaction in media dialogical networks 
• interaction with artificial intelligence 

Literatura / References

Auer, P. 2014. Jazyková interakce [Linguistic Interaction]. Praha: NLN. 

Clift, R. 2016. Conversation Analysis. Cambridge: Cambridge University Press. 

Couper-Kuhlen, E., Selting, M. 2018. Interactional Linguistics: Studying Language in Social Interaction. Cambridge: Cambridge University Press. 

Goodwin, Ch. 2018. Co-Operative Action. Cambridge: Cambridge University Press. 

Linell, P. 2001. Approaching Dialogue: Talk, Interaction and Contexts in Dialogical Perspectives. Amsterdam: John Benjamins. 

Rampton, B. 2020. Interactional sociolinguistics. In: K. Tusting (ed.), The Routledge Handbook of Linguistic Ethnography. London: Routledge, 13–27. 

vom Lehn, D. 2018. Ethnomethodologische Interaktionsanalyse: Videodaten analysieren und die Organisation von Handlungen darstellen. Weinheim: Beltz Juventa. 

Nahoru

9. Frazeologie češtiny: strukturní, kognitivní, kulturní a didaktické aspekty (CZE)
Marie Kopřivová, Kateřina Šichová

Vývoj bádání v současné evropské frazeologii je ovlivněn rozvojem řady dalších disciplín, které jsou s ní v kontaktu a přináší nové možnosti zkoumání (srov. např. Burger et al. 2007, Mieder 2009 a novější publikační výstupy z konferencí EUROPHRAS). Jedná se především o aktuální dostupnost, dosud nevídaný rozsah dat a technické možnosti pro jejich zpracovávání, replikovatelnost výzkumu, nové teoretické přístupy a další. Na tomto pozadí je cílem tohoto panelu představit aktuální výzkum frazeologie češtiny z různých perspektiv.  

Česká frazeologie disponuje (i v kontextu jiných jazyků) nejen velmi dobrým teoretickým popisem (Čermák 2007), ale i kvalitním frazeografickým zpracováním (SČFI 2009). Na ně navazuje ve světovém měřítku ojedinělý projekt anotace frazémů v rozsáhlých korpusových datech (Petkevič a kol. 2020).  

Se změnami tradičního pojetí jednojazyčných a překladových slovníků a posunem potřeb jejich uživatelů souvisí i proměny frazeografie a paremiografie. V rámci evropských výzkumů jsou budovány též vícejazyčné databáze, zaměřené např. na přísloví (SprichWort, Tölgyesi 2021), nebo tzv. frazeologická a paremiologická optima různých jazyků (Kopřivová 2017). 

Na poli didaktiky se lze opřít o propracovanou metodologii pro výuku frazeologie na základních a středních školách (Čechová 2012). K dosud málo zpracovaným oblastem ale patří frazeodidaktika a paremiodidaktika češtiny jako cizího jazyka (Šemelík/Šichová 2016, 2017) a češtiny jako druhého a zděděného jazyka, jakož i frazeologická kompetence mluvčích češtiny (jako mateřského i cílového jazyka) obecně a její testování.  

Frazémy si nacházejí cestu i do nových mediálních prostředí. Jedná se především o audiovizuální prostředky, které vytváří podmínky pro vznik a šíření tzv. memů. Frazeologický výzkum se tak dále zaměřuje nejen na rozsah znalostí stávajících parémií a jiných frazémů, ale také na to, jak se frazeologie vyvíjí a které nové typy frazémů (Janovec et al. 2013) si mladí mluvčí osvojují pod vlivem angličtiny. Spolu s tím se dostává do popředí také otázka funkce frazému v různých typech textů. 

Prostor pro další výzkumy skýtá též oblast kontrastivní frazeologie včetně otázek překladu frazeologických jednotek (Krejčí 2015, Obstová 2022).  Řada badatelů analyzuje frazeologický materiál z kognitivního pohledu (srov. Dobrovoľskij/Piirainen 2009) a přináší nové poznatky k sémantickým specifikům frazeologických jednotek (Christou/Táborská 2022).  Další teoretickou disciplínou, která přináší do frazeologie nové podněty a možnosti v popisu jednotek stojících na pomezí frazeologie a pravidelného jazyka, je konstrukční gramatika (srov. Ziem 2018, Lehečková 2017).  Neustávají konečně ani výzkumy etymologické, diachronní a nářeční (Kloferová 2022). Autorka nově vydaného Etymologického slovníku české frazeologie (Stěpanova 2022) přednese úvodní přednášku panelu.  

O bohatosti a potenciálu frazeologického bádání chceme diskutovat spolu s kolegy, kteří se mu věnují na českém materiálu. Pro frazeologický panel proto uvítáme příspěvky k tématům z výše naznačených, ale i dalších oblastí. Vybrané příspěvky z konference plánujeme vydat knižně v roce 2025.

Literatura

Burger, Harald/Dobrovol’skij, Dmitrij/Kühn, Peter/Norrick, Neal R. (eds.) (2007): Phraseologie. Ein internationales Handbuch der zeitgenössischen Forschung. Phraseology. An International Handbook of Contemporary Research. Berlin/New York: De Gruyter.  

Čechová, Marie (2012): Řeč o řeči. Praha: Academia, 207–212. 

Čermák, František (2007): Frazeologie a idiomatika česká a obecná. Czech and General Phraseology. Praha: Karolinum. 

Dobrovoľskij, Dmitrij/Piirainen, Elisabeth (2009): Zur Theorie der Phraseologie. Kognitive und kulturelle Aspekte. Tübingen: Stauffenburg. 

EUROPHRAS = Europäische Gesellschaft für Phraseologie, web s bibliografií: http://www.europhras.org/en [29.9.2023]. 

Christou, Anna/Táborská, Karolína (2022): The Cultural Concepts of “ZDRAVÍ” (“HEALTH”) and “NEMOC” (“ILLNESS”) in Czech Phraseology. In: Ethnolinguistics. Issues in Language and Culture, 34, 303–318. 

Janovec, Ladislav/Adámková, Petra/Hradilová, Darina/Lábus, Václav/Martinková, Michaela/Nagy, Marek/Stěpanova, Ludmila/Svobodová, Diana (2013): Dynamika českého lexika a lexikologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 

Kloferová, Stanislava (2021): Kdy žába hýbá uchem (k nářeční frazeologii v češtině). In: Janovec, Ladislav (ed.):  Svět v obrazech a ve frazeologii II / World in Pictures and in Phraseology II. Praha: PedF UK, 479–488.  

Kopřivová, Marie (2017): Contribution Towards a Corpus-Based Phraseology Minimum. In: Mitkov, Ruslan (ed.): Computational and Corpus-Based Phraseology. London/Berlin/Heidelberg: Springer Verlag, 220–231. 

Krejčí, Pavel (2015): Srbská frazeologie v českém a bulharském překladu: Kontrastivní analýza. Brno: Masarykova univerzita. 

Lehečková, Eva (2017): Využití korpusových metod v popisu češtiny: příklad kolostrukční analýzy. In: Časopis pro moderní filologii, 99/2, 167–180. 

Mieder, Wolfgang (2009): International Bibliography of Paremiology and Phraseology 1., 2. Berlin: De Gruyter.  

Obstová, Zora (2022): Fraseologismi nelle traduzioni letterarie: analisi delle strategie traduttive basata sui corpora paralleli. In: De Giovanni, Cosimo (ed.): Fraseologia e paremiologia tra lingua e discorso. Roma: Aracne, 419–432. 

Petkevič Vladimír/Kopřivová Marie/Hnátková Milena/Jelínek Tomáš/Kopřiva Pavel/Rosen Alexandr/Skoumalová Hana/Vondřička Pavel (2020): Typologie víceslovných jednotek v češtině a frekvenční zastoupení jejich hlavních vlastností v žánrově vyváženém korpusu. In: Studie z aplikované lingvistiky, 11, 37–62. 

SČFI = Čermák, František et al. (2009): Slovník české frazeologie a idiomatiky 1.–4. Praha: Leda.) 

SprichWort = SprichWort-Plattform – Eine Internet-Lernplattform für das Sprachenlernen, web: https://www.sprichwort-plattform.org/ [29.9.2023]. 

Stěpanova, Ludmila (2022): Etymologický slovník české frazeologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 

Šemelík, Martin/Šichová, Kateřina (2016, 2017): Was nicht ist, kann noch werden. Zur Parömiodidaktik im Tschechisch-als-Fremdsprache-Unterricht (Teil 1: Eine exemplarische Lehrwerk- und Wörterbuchanalyse, Teil 2: Aufgaben und Übungen). In: Beiträge zur Fremdsprachenvermittlung, 58, 59, 61–104, 37–76.  

Tölgyesi, Tamás (2021): Přísloví v jazycích střední Evropy na základě údajů z databáze SprichWort. In: Janovec, Ladislav (ed.):  Svět v obrazech a ve frazeologii II / World in Pictures and in Phraseology II. Praha: PedF UK, 265–281.  

Ziem, Alexander (2018): Construction Grammar meets Phraseology: eine Standortbestimmung. In: Linguistik Online, 90/3. 

Nahoru

10. Manifestations of sound symbolism in language: phonaesthemes, ideophones and onomatopoeia (ENG)
Jan Křivan, Veronika Zikmundová

Linguistic research oriented towards the language use is increasingly turning its attention to describing, interpreting, and explaining phenomena that violate conventional notions of language as a system of rules based on arbitrary signs (cf. Diessel 2017). While such phenomena have been known for a long time (cf. Jakobson 1957; for instance, knowledge of iconic and indexical signs nowadays belongs to the fundamentals of linguistics), in traditional post-Saussurian structure-oriented accounts they are usually treated rather as exceptions to a grammatical or lexical system. Functionally, typologically and cognitively oriented approaches, on the other hand, aim to describe these phenomena in their entirety, as systems corresponding to principles of a different type. One of such principles is sound symbolism (also known as phonosemantics, phonesthesia, phonological iconicity), under whose manifestations one can include, among others, linguistic units referred to as phonaesthemes, ideophones (also mimetics, expressives) or onomatopoeia. While a phonaestheme is a cluster of sounds (of a submorphemic nature) carrying a certain meaning (Firth 1964: 184), i.e. a unit at a lower level, whole classes of words are referred to in languages as ideophones and onomatopoeia. Onomatopoeia are generally known as words that imitate sounds (e.g. Matthews 2014), ideophones (the term coined by Doke 1935) are usually defined as “an open lexical class of marked words that depict sensory imagery” (Dingemanse 2019: 16). In both cases, we are dealing with words bearing a special semantics and a specific morphosyntactic status, not infrequently employing morphologically expressive means such as reduplication or vowel lengthening (Zwicky & Pullum 1987). 

The aim of this workshop is to bring together researchers working on sound symbolism in language from different perspectives, not only in the context of Czech linguistics. 

Invited speaker: Thomas Van Hoey (University of Leuven) 

We welcome contributions addressing comparative and more general methodological questions, as well as original empirical papers devoted to the description of sound symbolism in specific languages, including the treatment of related special and applied topics. Below we give examples of possible topics. 

General and comparative questions: 

• The question of ideophones as a descriptive category: To what extent does the definition of ideophones as a distinct word class depend on the morphological type of a particular language (cf., e.g., Jendraschek 2001)?  
• What is the role of expressive morphology (cf. Dingemanse & Akita 2017; or Oberfalzerová 2009 on Mongolian)? Does expressive morphology occur across language types? 
• What semantic categories appear across languages or in particular languages for ideophones and for other sound-symbolic words (cf. Ibarretxe-Antuñano 2019 on motion ideophones)? 
• Whether and how are sound-symbolic words subject to language contact? 
• What registers (and pragmatic functions) are associated with the use of ideophones and onomatopoeia? 

Descriptive contributions: 

• Descriptions of phonaesthemes, onomatopoeia or ideophones in specific languages, preferably based on own (e.g. field, experimental or corpus) research and touching upon the abovementioned questions. 

Special and applied research questions: 

• How should sound-symbolic words be translated across languages? 
• How does sound symbolism manifest itself in language acquisition and language disorders? 
• The functioning of sound-symbolic words in child directed speech: to what extent does this register bear the features traditionally associated with ideophones in languages? 

References

Diessel, Holger. 2017. Usage-Based Linguistics [online]. In: Aronoff, M. (ed.), Oxford Research Encyclopedia of Linguistics. New York: Oxford University Press. <https://doi.org/10.1093/acrefore/9780199384655.013.363>. 

Dingemanse, Mark. 2019. “Ideophone” as a comparative concept. In: Akita, K. & Pardeshi, P. (Eds.), Ideophones, Mimetics, and Expressives. John Benjamins, 13–33. 

Dingemanse, Mark, & Akita, Kimi. 2017. An Inverse Relation between Expressiveness and Grammatical Integration: On the Morphosyntactic Typology of Ideophones, with Special Reference to Japanese. Journal of Linguistics 53 (3), 501–532.  

Doke, Clement Martyn. 1935. Bantu Linguistic Terminology. London: Longmans, Green, and Co. 

Firth, John Rupert. 1964 [1930]. The Tongues of Men, and Speech. London: Oxford University Press. 

Ibarretxe-Antuñano, Iraide. 2019. Towards a semantic typological classification of motion ideophones: The motion semantic grid. In: Akita, K. & Pardeshi, P. (Eds.), Ideophones, Mimetics, and Expressives. John Benjamins, 137–166. 

Jakobson, Roman. 1957. Shifters, verbal categories, and the Russian verb. Massachusetts: Harvard University Press. 

Jendraschek, Gerd. 2001. Semantic and structural properties of Turkish ideophones. Turkic Languages 5, 88–103. 

Matthews, Peter. 2014. Onomatopoeia. In: The Concise Oxford Dictionary of Linguistics. Oxford University Press. 

Oberfalzerová, Alena. 2009. Onomatopoeia and iconopoeia–as an expressive means in Mongolian. Mongolo-tibetica Pragensia ‘09, Ethnolinguistics, Sociolinguistics, Religion, and Culture, 2(1), 29-60. 

Zwicky, Arnold & Pullum, Geoffrey. 1987. Plain morphology and expressive morphology. Proceedings of the Thirteenth Annual Meeting of the Berkeley Linguistics Society, 330–340. <https://doi.org/10.3765/bls.v13i0.1817> 

Nahoru

11. Nové empiricky podložené pohledy na mnohojazyčnost / New Empirically Based Perspectives on Multilingualism (CZE, ENG)
Barbara Mertins, Kateřina Šormová

(CZE) Z globální perspektivy jsou dvojjazyčnost a vícejazyčnost spíše pravidlem než výjimkou; z evropského a českého pohledu ale není vícejazyčnost nutně vnímána jako běžné jazykové prostředí a často je poměřována s existující jednojazyčnou normou. (De Houwer, 2009; Delucchi Danhier & Mertins, 2018; Bayram, Miller, Rothman, & Serratrice, 2018; Grosjean, 2021). Nicméně pro mnoho mluvčích je být dvoj-/vícejazyčným mluvčím spíše přirozený stav než záměrné/vědomé rozhodnutí (De Houwer, 2009). Panel zdůrazňuje význam empirických dat tím, že zahrnuje různé metodologické přístupy (rozsáhlé průzkumy, reakční časy, eye-tracking, preference otáčení hlavy u kojenců). Výzkumná témata zahrnují jevy na různých jazykových úrovních (fonologické, gramatické, konceptuální i pragmatické), které jsou zkoumány z různých teoretických hledisek (osvojování, jazyková relativita, usage-based přístupy, jazyková atrice, didaktika jazyka/aplikovaná lingvistika). Prezentovaná lingvistická a psycholingvistická data se zaměřují na češtinu, ale zahrnují také angličtinu, perštinu, němčinu, norštinu, polštinu, ruštinu a turečtinu v různých dvojjazyčných párech a prostředích. Celkový cíl panelu je dvojí: Za prvé poskytnout empiricky podložené poznatky o vícejazyčném zpracování na různých kognitivních a lingvistických úrovních na základě dat z méně studovaných jazyků, za druhé přispět k současnému diskurzu o mnohojazyčnosti ve vědeckém, didaktickém i aplikovaném kontextu a poskytnout tak nové podněty a inspiraci při studiu mnohojazyčnosti.

(ENG) From a global perspective, bilingualism and multilingualism constitute a rule rather than an exception; from a European and Czech perspective, multilingualism is not necessarily seen as a common linguistic setting and is often measured against an existing monolingual norm. (De Houwer, 2009; Delucchi Danhier & Mertins, 2018; Bayram, Miller, Rothman, & Serratrice, 2018; Grosjean, 2021). Nevertheless, for many speakers, being bilingual/multilingual is a natural state rather than an intentional/conscious decision (De Houwer, 2009). The panel highlights the relevance of empirical data by including different methodological approaches (large-scale surveys, reaction time data, eye tracking data, head turn preference paradigm). The research topics comprise phenomena at different linguistic levels (phonological, grammatical, conceptual as well as pragmatic) that are examined from various theoretical viewpoints (acquisition, linguistic relativity, usage-based approaches, language attrition, didactics/applied linguistics). The linguistic and psycholinguistic data presented focus on Czech, but include also English, Farsi, German, Norwegian, Polish, Russian, and Turkish in different bilingual pairs and settings. The overall goal of the panel is twofold: First, to provide empirically based insights into multilingual processing at different cognitive and linguistic levels based on data from less-studied languages. Second, to contribute to the current discourse on multilingualism in scientific, didactic as well as applied contexts and, thus, to give new impulses and inspiration in the study of multilingualism. 

​References 

​Bayram, F., Miller, D., Rothman, J., & Serratrice, L. (2018). Studies in bilingualism: 25 years in the making. In D. Miller, F. Bayram, J. Rothman, & L. Serratrice (Hrsg.), Studies in Bilingualism (Bd. 54, S. 1–12). Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. 

​De Houwer, A. (2009). Bilingual First Language Acquisition. Multilingual Matters. 

​Delucchi Danhier, R., & Mertins, B. (2018). Psycholinguistische Grundlagen der Inklusion: Schwerpunkt Bilingualismus. In S. Hußmann & B. Welzel (Hrsg.), DoProfiL – Das Dortmunder Profil für inklusionsorientierte Lehrerinnen- und Lehrerbildung (S. 161–178). Münster: Waxmann. 

​Grosjean, F. (2021). Life as a bilingual: Knowing and using two or more languages. Cambridge: Cambridge University Press. 

Nahoru

12. Lingvistické aspekty překladu: nové impulsy i návrat ke kořenům (CZE)
David Mraček, Vanda Obdržálková

Translatologický panel je otevřen příspěvkům zpracovávajícím témata zaměřená na překlad či tlumočení z lingvistické perspektivy. Očekáváme a vítáme tematickou i metodologickou diverzitu a předpokládáme, že mezi přednášejícími budou jak translatologové se zájmem o lingvistická hlediska překladu a tlumočení, tak filologové, u nichž překladatelská témata tvoří pouze část jejich badatelského zájmu. 

Příspěvky mohou být zaměřeny na tradiční translatologická témata, jako jsou stopy jazyka originálu v překladových a tlumočnických výstupech (interference, překladatelština, srov. Snell-Hornby et al. 1999), specifika převodu textů různých funkčních stylů a oborů, včetně odborné terminologie a problematiky terminologických zdrojů. Díky stále propracovanějším metodám i rozšiřujícímu se množství dostupných dat zůstává i po třiceti letech čilou a přínosnou oblastí výzkumu korpusová translatologie a její snaha vysledovat rysy typické pro překladové texty, případně zachytit individuální styl jednotlivých překladatelů (srov. Bernardini, Kenny 2020). 

Poslední léta přinesla zvýšený zájem o celou řadu nových výzkumných témat, především v reakci na proměňující se překladatelskou praxi. Příspěvky se tak mohou týkat například široké oblasti audiovizuálního překladu s důrazem na přístup komparativní, psycholingvistický či sociolingvistický (srov. Pérez-González 2020). Vzhledem k nevyhnutelnosti překladu do nemateřského jazyka v každodenní praxi moderního překladatele je žádoucí, aby součástí panelu byly rovněž příspěvky zaměřené na kvalitativní i procesuální hlediska tzv. direkcionality (srov. Duběda, Mraček, Obdržálková 2018). 

Problematika strojového překladu je předmětem lingvistického zájmu už sedm desítek let, avšak razantní nástup neuronových překladačů a umělé inteligence přináší nové výzkumné otázky zaměřené na kvalitu výstupů strojového překladu a jeho posteditace a případné důsledky těchto technologií pro překladatelský proces. Vítáme tedy i příspěvky s touto tematikou, jejíž zkoumání zároveň vyžaduje nové metodologické přístupy.  

S ohledem na zavedené paradigma výzkumu překladu a tlumočení lze výše naznačená (a pochopitelně i mnohá další) témata uchopit z hlediska teoretického, deskriptivního a aplikačního, včetně didaktiky překladu a tlumočení. 

Translatologický panel si klade za cíl otevřít následující konkrétní otázky. 

(1) S ohledem na komplexnost překládání jako procesu a s tím i překladu jako jeho produktu není možné se v korpusové translatologii spoléhat pouze na čistě deskriptivní, lingvistický přístup k samotným korpusovým datům. Translatologicky validní závěry si vyžadují kontextualizaci dat, což předpokládá zapojení analytických nástrojů z jiných oblastí. Které metody se v tomto ohledu obzvlášť dobře osvědčily? 

(2) Jakým způsobem a s jakými výsledky lze využívat strojový překlad (MT), ChatGPT a podobné velké jazykové modely (LLM) v překladatelské praxi? Dílčí výzkumné otázky se mohou týkat mj. hodnocení kvality výstupů strojového (posteditovaného) překladu, vlivu MT a LLM na překladatelský proces, posteditace v překladu do nemateřského jazyka, didaktiky posteditace, role těchto technologií v překladu audiovizuálním, uměleckém či odborném, včetně jejich využitelnosti jako zdrojů terminologie. 

(3) Jak dnes zkoumat lingvistické aspekty literárního, audiovizuálního či odborného překladu? 

(4) S ohledem na stále rozšířenější a rozmanitější využití nových technologií v tlumočnické praxi se mj. nabízí otázka, jak hodnotit kvalitu výstupů strojového tlumočení ve srovnání s lidským tlumočením, případně jaká je efektivita ChatGPT při tvorbě terminologických glosářů.  

Literatura

Bernardini, S. – Kenny, D. (2020): Corpora. In M. Baker & G. Saldahna (eds.) Routledge Encyclopedia of Translation Studies. London: Routledge, 110–115. 

Duběda, T. – Mraček, D. – Obdržálková V. (2018): Překlad do nemateřského jazyka. Fakta, otázky, perspektivy. Praha: Karolinum. 

Pérez-González, L. (2020): Audiovisual translation. In M. Baker & G. Saldahna (eds.) Routledge Encyclopedia of Translation Studies. London: Routledge, 30–34. 

Snell-Hornby, M. – Hönig, H. G. – Kussmaul, P. – Schmitt, P. A. (1999): Handbuch Translation. Zweite, verbesserte Auflage. Tübingen: Stauffenburg. 

Nahoru

13. Jazykový management ve vícejazyčných podnicích a jejich okolí (CZE)
Marek Nekula, Jiří Nekvapil

Cílem panelu je přispět k poznání komunikace v podnicích, v nichž se užívá několik jazyků (Nekvapil & Nekula 2006). Jednotlivé příspěvky se zaměřují jak na samotné interakce (Sieglová 2022), tak na plánování jejich charakteru (Nekvapil & Sherman 2009, 2018). Komplexnost a variabilita interní a externí komunikace těchto podniků má co do činění mj. s jejich velikostí, odvětvím, povahou aktivit i geografickým ukotvením, spojeným s určitými jazyky a kulturami. Tyto rozdíly se projevují i v rozdílech při šíření cizích jazyků a kultur do okolí podniků a následných proměnách lokální jazykové situace v obcích či městech, kde takové podniky působí (Sherman et al. 2010; Park 2022; Nekvapil & Sherman 2022). Sociolingvisticky orientovaný panel si klade otázky charakteristické pro interakční sociolingvistiku (např. distribuce moci manifestované v interakci) a sociologii jazyka (např. management vícejazyčnosti), přičemž zahrnuje i otázky prostorovosti a vizuality jazyka (linguistic landscapes). Příspěvky se orientují hlavně, i když ne výlučně na teorii jazykového managementu a konverzační analýzu.  

K hlavním výzkumným otázkám patří:  

• Jak souvisejí každodenní interakční události s jazykovými opatřeními cílenými na charakter interakčních událostí – reagují jazyková opatření na dění v konkrétních interakcích?   
• Jak je v interakcích dosahována intersubjektivita v případě snížené jazykové kompetence komunikujících pracovníků?  
• Jak se v komunikaci projevuje rozdílný společenský status různých vrstev pracovníků?  
• Jak a v jaké míře ovlivňují vícejazyčné podniky jazykovou situaci ve svém okolí?  
• Lze identifikovat vývojové tendence ve výše uvedených aspektech v průběhu posledních třiceti let? (historická dimenze výzkumu).  
• Jaká je úloha následných interview při analýze interakčních událostí? (metodologická dimenze výzkumu). 

Seznam možných témat příspěvků např. zahrnuje:  

• Jazyková situace v konkrétním vícejazyčném podniku, vztah mikro a makro faktorů v něm.  
• Jazykové problémy v podnikové komunikaci a způsoby jejich zvládání; různé druhy předinterakčního managementu. 
• Rozdílné úrovně zdvořilosti ve vícejazyčném podniku; jak se zde uplatňují rozdíly mezi různými typy interakčních událostí a obecně rozdíl mezi transakčním a interpersonálním jednáním. 
• Jazyková charakteristika různých typů interakčních událostí v podniku; souvztažnost jazykových, tělesných a materiálních aspektů v nich.   
• Analýza jazykové krajiny v konkrétním vícejazyčném podniku a jazykové krajiny v jeho okolí. 

Literatura

Nekvapil, J. & Nekula, M. (2006). On language management in multinational companies in the Czech Republic. Current Issues in Language Planning, 7 (2&3), 307–327. 

Nekvapil, J. & Sherman, T. (2022). How multinational corporations affect their local surroundings: Sociolinguistic insights from the Czech Republic. Working Papers in Language Management, 6. 

Nekvapil, J. & Sherman, T. (2018). Managing superdiversity in multinational companies. In A. Creese & A. Blackledge (eds.) The Routledge Handbook of Language and Superdiversity. An Interdisciplinary Perspective. London and New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 329–344. 

Nekvapil, J. & Sherman, T. (2009). Pre-interaction management in multinational companies in Central Europe. Current Issues in Language Planning, 10, 181–198. 

Park, M. (2022). Metrolingualism in Prague: The adaptation and management of multilingualism in a multiethnic bakery shop. Studie z aplikované lingvistiky / Studies in Applied Linguistics, 13 (2), 99-122. 

Sherman, T., Carl, J., Engelhardt, O., Balogh, E. & Balla, Á.T. (2010). The interaction of language schools and multinational companies in the management of multilingual practices. European Journal of Language Policy, 2 (2), 229–250. 

Sieglová, D. (2022). Critical incidents as a window into simple language management. Language Learning in Higher Education, 12 (1), 105–127. 

Nahoru

14. Aktuální otázky české lexikologie a lexikografie (CZE)
Božana Niševa, Katja Brankačkec, Michal Vašíček

Panel oslovuje jak lexikologicky, tak lexikograficky zaměřené badatele. Tématem mohou být teoretické a metodologické otázky týkající se diachronně i synchronně orientovaného popisu slovní zásoby češtiny a / nebo jiných jazyků; teoreticko-metodologické koncepce různých typů (jedno- a vícejazyčných, všeobecných výkladových, speciálních, valenčních aj.) slovníků (srov. např. Niševa – Blažek – Skwarska 2017; Niševa et al. 2018; Krejčířová 2023); přednosti a úskalí využití umělé inteligence při tvorbě slovníků; technická řešení zveřejnění slovníku na internetu (tvorba nových elektronicky založených slovníkových databází, retrodigitalizace tištěných vydání aj.; srov. např. Bongalon et al. 2021); problematika recepce slovníků různého typu (viz např. Mžourková – Křivan 2019). Ke konkrétnějším lexikografickým otázkám, na které bychom chtěli zaměřit pozornost, patří např. principy budování elektronických korpusů „šitých na míru“, tedy pro určitý lexikografický projekt, nebo tvorba neologických materiálových základen s přihlédnutím k specifickým rysům tištěných slovníků neologismů a / nebo neologických databází. Rádi též poskytneme prostor pro představení lexikografických projektů s gramatickým zaměřením (např. valenčních slovníků), pro obeznámení širší odborné veřejnosti s klasickými a moderními přístupy v teorii a praxi etymologické a překladové lexikografie, frazeografie, terminografie aj. S ohledem na prudký vývoj jazykových aplikací založených na umělé inteligenci je čím dál důležitější i tzv. zpětná vazba poskytující údaje o práci uživatelů s informacemi ve slovnících a o způsobech, kterými je dále využívají. Vítány jsou proto též metalexikografické příspěvky a příspěvky o recepci slovníků a vývoji uživatelského chování (viz např. Abel – Klosa 2014). V souvislosti s tím se soustředíme i na problematiku komunikace lexikografa s uživatelem, resp. zda ji pojímat jako výhodu, nebo břímě – a obecněji – o úloze lexikografie v současném světě. 

Cílem je propojení lexikologů a lexikografů z českých akademických a/nebo univerzitních pracovišť, příp. též představitelů komerčních lexikografických projektů. Očekáváným výsledkem je vzájemná výměna zkušeností z řešení konkrétních lexikologických a lexikografických úkolů, na nichž účastníci panelu momentálně pracují, popularizace jejich stávající činnosti a navázání další spolupráce. 

Téma navrhovaného panelu jsme volili se zřetelem k činnosti oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i. a Lexikologicko-lexikografické sekce Jazykovědného sdružení ČR. 

Literatura

ABEL, Andrea – KLOSA, Annette (eds.). Der Nutzerbeitrag im Wörterbuchprozess. 3. Arbeitsbericht des wissenschaftlichen Netzwerks „Internetlexikografie“. (OPAL 4/2014) – Mannheim: Institut für Deutsche Sprache, 2014. 

BONGALON et al. Using Open-Source Tools to Digitise Lexical Resources for Low-Resource Languages. In: Kosem, Iztok et al. (eds.): Electronic lexicography in the 21st century: post-editing lexicography. Proceedings of the eLec 2021 conference. Brno: Lexical Computing CZ s. r. o., 2021. 

KREJČÍŘOVÁ, Iveta. Dvojjazyčná lexikografie a SLÚ AV ČR. Dostupné z WWW http://www.vedakolemnas.cz/sys/galerie-download/VKN-128.pdf 

MŽOURKOVÁ, Hana – KŘIVAN, Jan. Pusťme uživatele do slovníku! Aneb o neprobádané cestě v české lexikografii. Naše řeč 102 (2019), č. 1–2. 

NIŠEVA, Božana – SKWARSKA, Karolína – BLAŽEK, David (eds.). Moderní slovanská lexikografie. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., 2017. 

NIŠEVA, Božana et al. (eds.). Slovanská lexikografie počátkem 21. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference, Praha 20.–22. 4. 2016. Praha: Slovanský ústav, v. v. i., 2018. 

Nahoru

15. Data-based research in word formation (ENG)
Jurgis Pakerys, Magda Ševčíková

The use of language resources has become a standard in many areas of linguistics, including word formation. Recent data-based research in this field has addressed a variety of issues, such as a comparison of derivation across languages (Körtvélyessy et al. 2020), discussions of paradigmatic accounts of word formation (Ruz et al. 2022, Fernández-Domínguez et al. 2020, Hathout & Namer 2019 and other papers in Morphology 29:2), investigations of affix rivalry (see Huyghe & Varvara’s 2023 paper and other papers in Word Structure 16:1; Santana-Lario & Valera 2017), or advantages and disadvantages of modelling word formation without overt derivational material as conversion vs. zero-affixation (Iordăchioaia & Melloni 2023 and the special issue of Zeitschrift für Sprachwissenschaft 42:1). 

Building on the increasing body of data-based studies on word formation, which have been presented at specialized conferences (such as the Word-Formation Theories & Typology and Universals in Word-Formation Conference in Košice) and at conferences with a broader scope (cf. IMM International Morphology Meeting, MMM Mediterranean Morphology Meeting, ISMo International Symposium of Morphology, or the annual meetings of SLE Societas Linguistica Europaea), the objective of the proposed workshop is to provide an opportunity for a focused discussion about any type of linguistic research into word formation that exploits text corpora, lexical databases, ontological resources, datasets compiled specifically for a particular purpose, or other sorts of data.  

We aim to gather contributions that explore:

• word formation in individual languages or word formation across multiple languages from a cross-linguistic and typological perspective,  
• major word-formation processes (in particular, derivation, compounding, and conversion) as well as processes that are minor in the sense that they are used rarely across languages and/or their usage is limited to a small number of languages (reduplication, blending, etc.),  
• synchronic or diachronic aspects of word formation,  
• qualitative and quantitative evidence on particular word-formation issues, etc.  

Differently from events that are primarily interested in the compilation of linguistic data and tools and in computational aspects (such as the DeriMo Workshop on Resources and Tools for Derivational Morphology, SIGMORPHON Workshop on Computational Phonology, Morphology, and Phonetics, or the wide-scope conferences on Language Resources and Evaluation LREC), the actual focus of this workshop is on linguistic insights into the word-formation system of natural languages. However, we expect that in light of these findings a debate will emerge about the data itself. Highly relevant questions are, among others, whether there are general data suitable for different word-formation questions, what kind of word-formation issues require unannotated rather than annotated data, and vice versa, or what challenges need to be overcome to get linguistically interpretable results from the data. 

The list of suggested topics is neither exhaustive, nor restrictive. Papers on other aspects of data-based research in word formation or on borderline cases between word formation and other linguistic issues are most welcome. 

References

Fernández-Domínguez, J. & Bagasheva, A. & Lara-Clares, C. (eds.; 2020): Paradigmatic Relations in Word Formation. Leiden: Brill. 

Hathout, N. & Namer, F. (2019): Paradigms in word formation: what are we up to? Morphology 29:2, pp. 153–165. 

Huyghe, R. & Varvara, R. (2023): Affix rivalry: Theoretical and methodological challenges. Word Structure 16:1, pp. 1–23. 

Iordăchioaia, G. & Melloni, C. (2023): Zero affixes in derivational morphology: Introduction. Zeitschrift für Sprachwissenschaft 42:1, pp. 1–11. 

Körtvélyessy, L. & Bagasheva, A. & Štekauer, P. (eds.; 2020): Derivational Networks across Languages. Berlin: De Gruyter Mouton. 

Ruz, A. E. & Fernández-Alcaina, C. & Lara-Clares, C. (eds.; 2022): Paradigms in Word Formation. Amsterdam: John Benjamins. 

Santana-Lario, J. & Valera, S. (eds.; 2017): Competing Patterns in English Affixation. Bern: Peter Lang. 

Nahoru

16. Polar (yes/no) questions: form, meaning and more (ENG)
Maria Razguliaeva, Maria Onoeva

Questions pose a challenge for the traditional truth-conditional semantics because their meaning cannot be reduced to the truth or falsity of a proposition. Among the prominent approaches to this problem are the analyses of Hamblin (1973) and Groenendijk and Stokhof (1984) according to which a question denotes a set of propositions corresponding to its possible or true answers. In the case of polar questions (PQs), the sets contain two answers corresponding to ‘yes’ and ‘no’. However, these approaches alone do not seem to capture some question functions in language and discourse. 

For instance, the impact of negation on PQs is beyond the scope of such approaches since the ultimate semantic meaning would be independent of the presence or absence of negation (Groenendijk and Stokhof 1984). Positive (‘Is it raining?’) and negative PQs (‘Is it not raining?’ / ‘Isn’t it raining?’) differ in the contexts where they can be used (Sudo 2013, Kopecký 2010, AnderBois 2019) and in the possible reactions to them (Farkas and Bruce 2009). Negation itself can have a different effect depending on the nature of the negation operator and its place in the derivational structure (Ladd 1981, Romero and Han 2004, Abels 2005).  

Many different strategies of indicating PQs are observed across languages, ranging from question particles in Mandarin and verb morphology in Korean over interrogative word order in German to intonation in Modern Standard Arabic (Dryer 2013). Along with the neutral expressions of question meaning, pragmatically marked variants of PQs have also been studied. These can contain certain particles like vajon in Hungarian (Gärtner and Gyuris 2023), -no and -desho in Japanese (Sudo 2013), and razve in Russian (Repp 2013, Korotkova 2023), as well as diverge in word order (Gunlogson 2002, Staňková 2023) or prosodic patterns (e.g., Grice and Savino 2003, Goodhue 2022, Esipova and Romero 2023). Exploring the conditions in which these types of questions can occur has led to multiple notions of an additional layer of meaning that captures the discourse functions of an utterance (e.g., Gutzmann 2015, Ciardelli et al. 2018).  

This panel aims to bring together researchers who work on forms, meanings, and functions of PQs in their intra- and cross-linguistic variability. We invite a diverse range of submissions that draw upon theoretical observations, experimental results, corpus research, and other relevant perspectives. The goal is to establish a productive dialog between different approaches and gain new insights into the nature of PQs. It is planned to address the following research questions (the list is not exhaustive): 

• How do forms of PQs map to various facets of their meanings across languages?  
• Which contexts can be considered natural for certain PQ types?  
• How can the meaning of PQs be formalized and what predictions emerge from certain formalizations? 
• How are PQs processed by speakers, as well as during language acquisition and/or learning? 

References

Abels, K. (2005). “Expletive” negation in Russian: A conspiracy theory. Journal of Slavic Linguistics 1(13), 5–74. 

AnderBois, S. (2019). Negation, alternatives, and negative polar questions in American English. In K. von Heusinger, E. Onea, & M. Zimmerman (Eds.), Questions in Discourse – volume 1: Semantics (pp. 118–171). CRISPI. 

Ciardelli, I., Groenendijk, J., & Roelofsen, F. (2018). Inquisitive semantics. Oxford University Press eBooks. https://doi.org/10.1093/oso/9780198814788.001.0001 

Dryer, M. S. (2013). Polar Questions (v2020.3). In M. S. Dryer & M. Haspelmath (eds.), The World Atlas of Language Structures Online. Zenodo. doi:10.5281/zenodo.7385533. 

Farkas, D. F., & Bruce, K. B. (2009). On reacting to assertions and polar questions. Journal of Semantics, 27(1), 81–118. https://doi.org/10.1093/jos/ffp010 

Esipova, M. & Romero, M. (2023). Prejacent truth in rhetorical questions. Ms., University of Konstanz. In prep. 

Gärtner, H. M. & Gyuris B. (2023). What Does Vajon Contribute? In Onoeva M., Staňková A., & Šimík R. (eds.): Proceedings of Sinn und Bedeutung 27 (pp. 228–239). Charles University.  

Goodhue, D. (2022). Isn’t there more than one way to bias a polar question? Natural Language Semantics, 30(4), 379–413. Retrieved from https://link.springer.com/article/10.1007/s11050-022-09198-2 

Grice, M., & Savino, M. (2003). Map Tasks in Italian: Asking Questions about Given, Accessible and New Information. Catalan Journal of Linguistics, 2, 153–180. https://doi.org/10.5565/rev/catjl.48 

Groenendijk, J. A. G., & Stokhof, M. J. B. (1984). Studies on the Semantics of Questions and the Pragmatics of Answers. Univ. Amsterdam. 

Gunlogson, C. (2002). Declarative Questions. Semantics and Linguistic Theory, 12, 124–143. doi:10.3765/salt.v12i0.2860 

Gutzmann, D. (2015). Use-Conditional meaning: Studies in Multidimensional Semantics. Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780198723820.001.0001 

Hamblin, C. L. (1973). Questions in Montague English. Foundations of Language, 10(1), 41–53. Retrieved from https://www.jstor.org/stable/25000703 

Kopecký, J. (2010). Komunikační funkce záporných otázek zjišťovacích. Naše řeč, 93(1), 1–15. 

Korotkova, N. (2023). Conversational dynamics of Russian questions with razve. In Onoeva M., Staňková A., & Šimík R. (eds.): Proceedings of Sinn und Bedeutung 27 (pp. 328–346). Charles University. 

Ladd, D. R. (1981). A First Look at the Semantics and Pragmatics of Negative Questions and Tag Questions. In R. Hendrick, C. Masek, & M. F. Miller (Eds.), Papers from the Seventeenth Regional Meeting of the Chicago Linguistic Society (pp. 164–171). Retrieved from http://www.lel.ed.ac.uk/~bob/PAPERS/CLS1981.pdf 

Repp, S. (2013). Common ground management: Modal particles, illocutionary negation and verum. In D. Gutzmann & H.-M. Gärtner (Eds.), Beyond expressives: Explorations in use-conditional meaning (pp. 231–274). BRILL eBooks. https://doi.org/10.1163/9789004183988_008 

Romero, M., & Han, C.-H. (2004). On Negative Yes/No Questions. Linguistics and Philosophy, 27(5), 609–658. doi:10.1023/b:ling.0000033850.15705.94 

Šimík, R. (to appear). Polar question semantics and bias: Lessons from Czech/Slavic. In B. Gehrke & R. Šimík (Eds.), Topics in the semantics of Slavic languages. Language Science Press. 

Staňková, A. (2023). The expression of speaker’s bias in Czech polar questions. Master Thesis, Charles University. 

Sudo, Y. (2013). Biased polar questions in English and Japanese. Current Research in the Semantics/Pragmatics Interface, 28, 275–295. doi:10.1163/9789004183988_009 

Nahoru

17. Mezi jazyky: metody kontrastivního výzkumu s využitím korpusů / Between Languages: Methods of Contrastive Research Using Corpora (CZE, ENG)
Alexandr Rosen, Michaela Martinková, Olga Nádvorníková

(CZE) Srovnávání jazyků má dlouhou tradici a zahrnuje řadu přístupů – od historických, přes typologické až po kontrastivně-lingvistické.  Jejich cíle, šíře záběru i metody zkoumání se liší. Zájem o kontrastivní analýzu navíc přicházel ve vlnách: nadšení v 60. letech, kdy byla kontrastivní analýza vnímána jako cesta k zefektivnění jazykové výuky, je vystřídáno zklamáním a nakonec realistickým pohledem na roli transferu. S rozvojem funkčních přístupů k jazyku, příchodem kognitivní lingvistiky a zejména nástupem jazykových korpusů však dochází k renesanci kontrastivní lingvistiky a také k jejímu sbližování s translatologií (Grangerová 2003). Pro další vývoj kontrastivní lingvistiky jsou zásadní jak korpusy srovnatelné, tak korpusy paralelní (překladové), protože představují cenný bilingvní output, který ospravedlňuje předpoklad srovnatelnosti (Gast 2012). Zároveň se rozvíjí metodologie kontrastivního výzkumu na paralelních korpusech, která mimo jiné bere v úvahu potenciální rozdíly mezi překladovým a nepřekladovým jazykem (Johansson 2007), a v deskriptivní translatologii nastoluje Bakerová (1993) jako novou agendu studium tzv. překladových univerzálií, tedy specifických rysů překladu.

Náš panel je otevřen příspěvkům na nejrůznější témata spojená s kontrastivním zkoumáním jazyků na základě korpusů (zejména paralelních, ale i srovnatelných a jednojazyčných). I přes tématickou pestrost analyzovaných jevů očekáváme, že se v příspěvcích projeví sdílený zájem o metodologii korpusově založené kontrastivní lingvistiky (Enghels a kol. 2020), přičemž uvítáme také příspěvky zaměřené na korpusově založenou translatologii a na průniky mezi translatologií a kontrastivní lingvistikou. Účastníky by tak spojoval právě tento akcent na metodologické problémy a jejich možná řešení, a to napříč různými jazyky i teoretickými přístupy. Mezi možné metodologické otázky patří např.:

• tertium comparationis (Connor & Moreno 2005; Gast 2012, Egan 2013)
• vizualizace dat (Atayan & Gast, in prep)
• jazyková triangulace (Malamatidou 2018; Martinková, v tisku)
• reprezentativnost (Biber 1994)
• statistické zpracování dat (Granger & Lefer 2022)
• rozdíly v objemu dat mezi různými jazyky a žánry, srovnatelnost dat
• srovnávání typologicky odlišných jazyků
• výhody a nevýhody srovnatelných a paralelních korpusů
• nové typy dat v kontrastivní lingvistice, např. mluvená data (tlumočení, filmové titulky, Enghels a kol. 2020)
• možnosti kompenzace omezeného množství dat pro některé jazyky
• jazykové modely a jejich využití v kontrastivním zkoumání jazyků (Boas 2010)
• paralelní korpusy, specifika překladového jazyka a kontrastivní lingvistika
• využití jednotné morfologické a syntaktické anotace podle standardu Universal Dependencies (https://universaldependencies.org/)
• umělá inteligence ve srovnání s výsledky analýz korpusových dat

Panel by měl být jedinečnou příležitostí k setkáním s kolegy i k objevování nových přístupů a koncepcí. I proto na závěr zařadíme diskusi u kulatého stolu.

(ENG) Comparing languages has a long tradition and encompasses a variety of approaches – ranging from historical to typological and contrastive. Their goals, scopes, and research methods differ. Moreover, the interest in contrastive analysis has come in cyclical patterns (Granger 2004, Enghels et al. 2020): the enthusiasm in the 1960s, when contrastive analysis was seen as a way to more effective foreign language teaching, was replaced by disappointment and eventually a realistic view of the role of transfer. With the development of functional approaches to language, the advent of cognitive linguistics, and especially the rise of language corpora, contrastive linguistics has undergone a renaissance and has also come closer to translation studies (Granger 2003). For the further development of contrastive linguistics, both comparable and parallel (translation) corpora are crucial, as they represent valuable bilingual output, justifying the assumption of comparability (Gast 2012). At the same time, the methodology of contrastive research on parallel corpora is developing, which, among other things, takes into account potential differences between the translated and non-translated language (Johansson 2007). In descriptive translation studies, Baker (1993) sets a new agenda for the study of so-called translation universals, i.e., specific features of translation.

Our panel is open to contributions on various topics related to the contrastive examination of languages based on corpora (especially parallel, but also comparable and monolingual). Despite the thematic diversity of the analyzed phenomena, we expect the contributions to reflect a shared interest in the methodology of corpus-based contrastive linguistics (Enghels et al. 2020). We also welcome contributions focused on corpus-based translation studies and intersections between translation studies and contrastive linguistics. Participants should thus be united by this emphasis on methodological problems and their possible solutions, across various languages and theoretical approaches. Possible methodological questions include:

• Tertium comparationis (Connor & Moreno 2005; Gast 2012, Egan 2013)
• Data visualization (Atayan & Gast, in prep)
• Language triangulation (Malamatidou 2018; Martinková, in print)
• Representativeness (Biber 1994)
• Statistical data processing (Granger & Lefer 2022)
• Differences in data volume between different languages and genres, data comparability
• Comparison of typologically different languages
• Advantages and disadvantages of comparable and parallel corpora
• New types of data in contrastive linguistics, e.g., spoken data (interpretation, movie subtitles, Enghels et al. 2020)
• Options of compensating for limited data availability for some languages
• Language models and their use in contrastive language studies (Boas 2010)
• Parallel corpora,specifics of translation language and contrastive linguistics
• Use of uniform morphological and syntactic annotation according to the Universal Dependencies standard (https://universaldependencies.org/)
• Artificial intelligence in comparison with corpus data analysis results

The panel should be a unique opportunity for meetings with colleagues and for discovering new approaches and concepts. We will conclude with a round-table discussion to open this window for all participants.

Literatura / References

Atayan, Vahram & Gast, Volker (in prep). Visualizing multi-dimensional count data in translation studies and contrastive linguistics. In: Kloudová, V., Nádvorníková, O. & Svoboda, T. (eds.), Advancing Interdisciplinarity in Empirical Translation Research. Berlin: LangSci. 

Baker, Mona (1993). Corpus linguistics and Translation studies. In Baker, M., Francis, G. & Tognini-Bonelli, E. (eds.) Text and Technology. Amsterdam & Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. 

Biber, Douglas (1994). Representativeness in Corpus Design. In: Zampolli, A., Calzolari, N. & Palmer, M. (eds) Current Issues in Computational Linguistics: In Honour of Don Walker. Linguistica Computazionale, vol 9. Springer, Dordrecht. https://doi.org/10.1007/978-0-585-35958-8_20 

Boas, Hans C. (2010). Contrastive studies in Construction Grammar. John Benjamins Publishing Company. 

Connor, Ulla M. & Moreno, Ana I. (2005). Tertium Comparationis: A vital component in contrastive research methodology. In Bruthiaux P., Atkinson, D., Eggington, W. G., Grabe, W. & Ramanathan, V. (eds) Directions in Applied Linguistics: Essays in Honor of Robert B. Kaplan. Clevedon, 153–164. 

Egan, Thomas (2013). Tertia comparationis in multilingual corpora. In Aijmer K. & Altenberg B. (eds) Advances in Corpus-based Contrastive Linguistics: Studies in honour of Stig Johansson. John Benjamins Publishing Company, 7–24.  

Enghels, Renata & Defrancq, Bart & Jansegers, Marlies (eds.) (2020). New Approaches to Contrastive Linguistics: empirical and methodological challenges. Ghent: Universiteit Gent. 

Gast, Volker (2012). Contrastive analysis: Theories and methods. In Kortmann B.  (ed.) Dictionaries of Linguistics and Communication Science: Linguistic theory and methodology. Berlin: Mouton de Gruyter.   

Granger, Sylviane (2003). The Corpus Approach: A Common Way Forward for Contrastive Linguistics and Translation Studies? In Granger, S., Lerot, J. & Petch-Tyson, S. (eds.), Corpus-based Approaches to Contrastive Linguistics and Translation Studies. Amsterdam: Rodopi. 

Granger, Sylviane & Lefer, Marie-Aude (eds) (2022). Extending the Scope of Corpus-based Translation Studies. Bloomsbury Advances in Translation series. London: Bloomsbury. 

Johansson, Stig (2007). Seeing through Multilingual Corpora. In Facchinetti R. (ed.) Corpus linguistics 25 Years on. Amsterdam – New York: Rodopi. 

Malamatidou, Sofia (2018). Corpus Triangulation: Combining Data and Methods in Corpus-Based Translation Studies. London and New York: Routledge. 

Martinková, Michaela (v tisku). English and Czech Motion Verbs, Constructions, and ‘Satellite-framing’.  Olomouc: UPOL. 

Nahoru

18. Lingvistická anotace korpusů (CZE)
Hana Skoumalová, Marie Mikulová, Barbora Štěpánková

Panel se zaměří na všechny aspekty lingvistické anotace korpusů, a to jak z pohledu teoretického, tak praktického. Bude se na jedné straně zabývat principy a metodologií při vytváření anotační koncepce, uplatněním lingvistických teorií při tvorbě korpusů s ohledem na jejich cíl. Na druhé straně budou předmětem panelu otázky spojené s vytvářením vhodných anotačních nástrojů, jejich univerzálností, anotátorskou a uživatelskou vstřícností a s různými možnostmi jejich využití. Představeny mohou být konkrétní anotační nástroje a jazykové korpusy i příklady obohacování lingvistické teorie na základě řešení praktických problémů anotace. 

Vzhledem k tomu, že se jedná o zastřešující téma, které se v současné době neomezuje jen na oblast korpusové lingvistiky, očekáváme příspěvky napříč všemi lingvistickými obory, zaměřené na anotaci jednotlivých jazykových rovin (od fonetiky a morfologie až po diskurz a pragmatiku), využívající jednojazyčná i paralelní data a zohledňující synchronní i diachronní přístup.  

Příspěvky by měly popisovat původní práci (probíhající nebo dokončenou, spíše než zamýšlenou) na následující témata: 

• role lingvistických teorií ve vývoji korpusů; 
• využití anotovaných jazykových korpusů pro lingvistický výzkum; 
• principy, metodologie a cíle lingvistické anotace; 
• představení nebo aktualizace jazykového korpusu; 
• nástroje pro tvorbu a spravování jazykových korpusů; 
• hodnocení a kontrola kvality anotace; 
• standardizace anotací, univerzální kategorie (např. UD); 
• využití jazykových korpusů pro aplikace NLP; 
• specializované korpusy (akviziční, paralelní, mluvené, diachronní apod.) 
• co je to lingvistická anotace, co všechno je možné anotovat. 

Zpracování přirozeného jazyka (NLP) se v poslední době významně posouvá vpřed. Velké jazykové modely (LLM) nevyužívají ke svému natrénování lingvisticky anotovaná data. Zdá se, že budování anotovaných korpusů tak přichází o jedno z možných využití. V panelu bychom rádi reagovali i na tento současný vývoj, speciální pozornost bude věnována příspěvkům na aktuální témata: 

• lingvistická anotace korpusů a AI/velké jazykové modely 
• budoucnost lingvistické anotace 

U příspěvků bude posuzována jejich originalita, význam a relevance pro panel. Součástí panelu budou dvě zvané přednášky, jednu na téma 30 let budování korpusů a co dál přednese Jan Hajič z Ústavu formální a aplikované lingvistiky (MFF UK), druhou na téma Anotace korpusů a AI přednese Pavel Rychlý z Centra zpracování přirozeného jazyka (FI MU). Autoři přijatých abstraktů budou mít možnost své příspěvky publikovat v 30. svazku edice Studie z korpusové lingvistiky v nakladatelství NLN. 

Literatura

Proceedings of the 17th Linguistic Annotation Workshop (LAW-XVII). (Prange, J. – Friedrich, A.; eds.) Association for Computational Linguistics, Toronto, 2023. https://aclanthology.org/2023.law-1.0 

Proceedings of the 16th Linguistic Annotation Workshop (LAW-XVI). (Pradhan, S. – Kuebler, S.; eds.) European Language Resources Association, Marseille, 2022. https://aclanthology.org/2022.law-1.0 

Handbook on Linguistic Annotation. (Ide, N. – Pustejovsky, J.; eds.). Springer Science+Business Media, Dordrecht, Netherlands. 2017. https://doi.org/10.1007/978-94-024-0881-2_1 

Korpusová lingvistika Praha 2011. 1 InterCorp (Čermák, Fr.; ed.). 2 Výzkum a výstavba korpusů (Čermák, Fr.; ed.). 3 Gramatika a značkování korpusů (Petkevič, V. – Rosen, A.; eds.). Lidové noviny, Praha, 2011. 

Nahoru

19. Speech and language development in children acquiring Czech (ENG)
Filip Smolík, Kateřina Chládková

The workshop will examine the processes and mechanisms of speech and language acquisition in children acquiring Czech. Compared to the more widely studied languages in developmental literature, Czech has unique features at all linguistic levels, whose acquisition has not yet been fully understood (or not even considered in studies so far). At the level of phonetics and phonology, it has phonological vowel length and lacks word-level stress in connected speech, and for both these characteristics there is little data in the literature to make inferences about how they are acquired (Tsuji & Cristia 2014, Peperkamp 2004, Singh et al. 2023). The workshop will cover these phenomena. Embracing the morphological complexity of Czech, the workshop will touch upon broader questions that relate to the acquisition of a language with strong syntax-morphology interactions. 

The study of language acquisition in Czech not only helps to understand language development and language representation in this particular language but addresses topics that have important implications both in the theoretical and applied domains. By focusing on the acquisition of a relatively understudied language (Kidd & Garcia 2022), this workshop will contribute to clarifying the basic questions about how knowledge of language is implemented in the human mind, and at the same time, it will provide data about the role of language in the developing social and cognitive mechanisms in infants and children, including children that go through typical as well as atypical developmental trajectories. The workshop will include, but will not be limited to, topics such as: 

• Early speech perception, language-specific attunement to suprasegmental and segmental information in speech. 
• The earliest stages of grammatical knowledge in children: sensitivity to grammatical number, gender, case marking and word order, as demonstrated in comprehension or early productions. 
• Assessment of language development, tools available for examining children’s language. 
• Corpora of child Czech and similar languages, comparative work using child language corpora. 
• Disorders of language development, linguistic structures that can serve as markers of language development. 
• Semantic and formal factors in lexical acquisition: how factors such as imageability, semantic complexity, phonotactic probability or morphological complexity affect the age of word acquisition. 

The presented studies will not only deal with a wide range of linguistic levels but will also cover a variety of methods used for assessing child language development: from the more traditional behavioural looking tasks or picture naming tasks to eyetracking paradigms and measures of neural activity. The attendees will get insights into the latest advancements of the study of speech and language acquisition with particular focus on the specificities of Czech. The individual presentations will cover various areas of language development and will complement each other such that a comprehensive picture of the early development of Czech will become available. Apart from the presentations listed below, and additional ones that will be contributed in the submission & review process, the workshop will include a final 15-min closing and discussion slot, led by the workshop organisers with contributions from the plenary speaker and other selected speakers. 

References

Kidd, E., & Garcia, R. (2022). How diverse is child language acquisition research? First Language, 42(6), 703-735. 

Peperkamp, S. A. (2004). Lexical exceptions in stress systems: Arguments from early language acquisition and adult speech perception. Language, 80(1), 98-126. 

Singh, L., Cristia, A., Karasik, L. B., Rajendra, S. J., & Oakes, L. M. (2023). Diversity and representation in infant research: Barriers and bridges toward a globalized science of infant development. Infancy. 

Tsuji, S., & Cristia, A. (2014). Perceptual attunement in vowels: A meta‐analysis. Developmental Psychobiology, 56(2), 179-191. 

Nahoru

20. L2 learning – a path to bilingualism / Osvojování dalšího jazyka – cesty k bilingvismu (CZE, ENG)
Šárka Šimáčková, Jonáš Podlipský

(ENG) The theme of the panel is the path to bilingualism (linguistic multicompetence). We are interested in the dynamic changes of linguistic competence during the life of a bilingual individual. We ask questions about the development of bilingualism in childhood and adulthood and the resulting nature of bilingual language competence. The panel connects two main themes: 

1. THE ROLE OF LANGUAGE EXPOSURE 

The way in which an individual is exposed to a language fundamentally influences their linguistic competence at a given stage of language development (Luk & Bialystok 2013). There is a range of life experiences that can lead to the development of more than one language. Some people acquire multilingual competence ‚naturally‘ from exposure to the environment in which they grow up and are socialized (multilingual communities and/or families) or in which they find themselves later in life (emigration, study abroad). A completely different path to bilingualism is learning a foreign language at school. Bilingual language experience and the resulting linguistic multicompetence are therefore necessarily heterogeneous. Our panel will reflect on the importance of language immersion: if immersion leads to more complete language acquisition, is it possible to simulate immersion learning processes in a non-immersion context? 

For example, we are interested in the following topics (though not exclusively): 

• the relationship between language use, the process of language learning and the resulting linguistic multicompetence 
• the influence of bi-vs.-uni-modal language experience on linguistic multicompetence and language processing (perception and production) 
• the influence that the multilingual experience of an adult or child has on their social functioning in society. 

Although we emphasize the importance of language exposure, we also want to give space to the idea that some language acquisition processes may be universal. 

2. INTERLINGUAL INTERACTIONS 

Arguments that the linguistic competence of bilingual speakers should be examined as a whole, not as a sum of separate monolingual competences, have been made in bilingualism studies (Grosjean 1989), second language acquisition theory (Cook 1995) and linguistic subfields such as phonology (Flege 1995) since the 1990s. Current empirical research demonstrates the interconnectedness of languages in the mind of the speaker across language plans (e.g., Kroll et al. 2012) and highlights the uniqueness of multilingual language competence and language processing (e.g., Kroll et al. 2014, Schmid & Köpke 2017). The panel will offer a dynamic perspective on the linguistic competence of bilingual individuals.  

Among other topics, we intend to address the following topics:  

• Cross-linguistic interactions on all linguistic levels, differences between monolingual and bilingual linguistic competence and performance.                                                                                          
• Changes in the bilingual speaker’s language system caused, for example, by prolonged residence in a second language environment and possible shifts in language dominance: Improvements in the L2 (e.g. due to study abroad), changes in the first language (the process of weakening of language competence (language attrition).                                                                                                           
• Short-term language shifts due to changes in the language environment. An example of such shifting is „phonetic drift“, which affects the sound of a bilingual’s L1: exposure to a new language causes L1 sounds to become acoustically similar to equivalent sounds in the foreign language.        

We understand the themes of language exposure and bilingual cross-language effects as connected in interesting ways and we believe that they can be approached from a variety of perspectives. Our goal as the panel organisers is to offer a platform where these perspectives can be discussed.      

References             

Cook, V. (1995). Multi‐competence and the learning of many languages. Language, Culture and curriculum, 8(2), 93-98.           

Flege, J. E. (1995). Second language speech learning: Theory, findings, and problems. Speech perception and linguistic experience: Issues in cross-language research, 92, 233-277.  

Grosjean, F. (1989). Neurolinguists, beware! The bilingual is not two monolinguals in one person. Brain and language, 36(1), 3-15.   

Kroll, J. F., Dussias, P. E., Bogulski, C. A., & Kroff, J. R. V. (2012). Juggling two languages in one mind: What bilinguals tell us about language processing and its consequences for cognition. In Psychology of learning and motivation (Vol. 56, pp. 229-262). Academic press.                             

Kroll, J. F., Bobb, S. C., & Hoshino, N. (2014). Two languages in mind: Bilingualism as a tool to investigate language, cognition, and the brain. Current directions in psychological science, 23(3), 159-163.  

Luk, G., & Bialystok, E. (2013). Bilingualism is not a categorical variable: Interaction between language proficiency and usage. Journal of Cognitive Psychology, 25(5), 605-621.                              

Schmid, M. S., & Köpke, B. (2017). The relevance of first language attrition to theories of bilingual development. Linguistic Approaches to Bilingualism, 7(6), 637-667. 

Nahoru

21. Metafora semper viva / Metaphor semper viva (CZE, ENG)
Irena Vaňková

(CZE) Teorie konceptuální metafory G. Lakoffa a M. Johnsona byla svého času zjevením a inspirací, přestože metaforu a metonymii ukázal v širokých souvislostech lingvisticko-sémiotických jako „dva aspekty jazyka“ mnohem dřív už Roman Jakobson. Šíře však lingvisty zaujala až v pojetí lakoffovsko-johnsonovském, jako součást kognitivní lingvistiky. Od vydání Metafor, kterými žijeme (1980) byla ovšem jejich teorie i metodologie průběžně prověřována, revidována, obohacována a postupně také v různých ohledech překračována. Díky ní začala být metafora (resp. šíře vzato figurativnost vůbec) jako princip lidského myšlení a konání studována v dříve nezohledňovaných souvislostech, a zdaleka nejen v rámci jazykovědy.  

Proponovaný panel by měl metaforu ukázat především v širším kontextu dnešní kulturně a antropologicky zaměřené lingvistiky a etnolingvistiky, opřené o kulturní sémiotiku. Zároveň však chceme v panelové debatě položit i obecnější otázky transdisciplinární, např. po možnostech studia metafory v rámci evoluční biologie, zoosémiotiky či etologie (srov. např. biosémiotickou metaforu). Vycházíme totiž z premisy, že jako lidé se máme vážně zabývat svým místem mezi ostatními živočišnými druhy, a vůbec svým zakotvením do prostředí, v němž se pohybujeme (řečeno v intencích ekolingvistiky). K tomu patří i metareflexe diskurzu, jímž – značnou měrou metaforicky – člověk a lidské společenství žije. To nás přivádí k pojmu natureculture (dnes už bez rigidního rozlišování mezi přírodou a kulturou) a také k pojmu languaculture, reflektujícímu fakt, že lidské prostředí je určeno jazykem a kulturou. Metaforu (jejíž pojmenování zde volíme jako zastřešující zkratku za nedoslovné myšlení vůbec) je třeba vidět v těchto souvislostech. Porozumění principu metaforizace v širších a obecnějších souvislostech (a v jiném modu, než jaký nabízejí jazyky mluveně-psané) se pak otevírá třeba při studiu znakových jazyků – a „viditelných metafor“, jimž bychom také rádi věnovali pozornost – podle možností (a přihlášených příspěvků) případně i v souvislosti s multimodálními podobami metafory. 

V rámci panelu se budeme zabývat i otázkami, jež v souvislosti s metaforou (resp. doslovností a nedoslovností) pokládá antropologicky zaměřená lingvistika a etnolingvistika, zejm. s ohledem na lidovou kulturu a folklorní texty – a vůbec texty (v širokém smyslu slova), které se opírají o mytické myšlení a (s ním související) magickou semiózu.  

Výzkumy metafory jako kognitivní strategie bývají zaměřeny i na její rétorické uplatnění a využití metafor pro různé sociální účely, srov. např. metaforická paradigmata ve vědě (zejm. v lingvistice), metafory v diskurzu politickém, pedagogickém či medicínském. Nechceme zapomenout ani na specifický diskurz umělecký; zvaným přednášejícím bude David S. Danaher (z Wisconsinské univerzity v Madisonu) s příspěvkem o metaforických aspektech konceptualizace lítosti (jakožto – jak se traduje – specificky české emoce) v Kunderově Knize smíchu a zapomnění  

V panelu hodláme postavit do otázky, jak je patrné, jednak některé teoretické problémy studia metafory (a figurativnosti vůbec) v kontextu dnešní kulturní lingvistiky s vykročením směrem k transdisciplinárním přesahům, jednak způsoby uplatnění metafor v určitých konkrétních oblastech (folklor, literatura a umění vůbec, věda, politika, pedagogika, medicína ap.). Rádi bychom tak přispěli k promýšlení metafory a metaforizace z různých hledisek, v různých kontextech a v aktuálním dialogu nejen v lingvistice, ale i v transdisciplinárních  souvislostech. 

(ENG) In its time, G. Lakoff’s and M. Johnson’s Conceptual Metaphor Theory (CMT) was both revelation and inspiration—and this despite the fact that both metaphor and metonymy had already been recognized much earlier by Roman Jakobson as „two aspects of language“ within the broad context of a linguistic-semiotic approach to the study of language. Metaphor, however, truly began to interest linguists only when Lakoff and Johnson developed CMT as a central component of present-day Cognitive Linguistics. Since the publication of their seminal book Metaphors We Live By (1980), both the theory and methodology of CMT have been refined, revised, enriched, and also gradually extended and embellished in a number of respects. Thanks to CMT, metaphor (or, more generally speaking, figurativity) began to be researched as a basic principle of human thinking and behavior, and this was true in ways that had earlier not been taken into consideration and with regard not only to the study of language.     

The proposed panel is intended to explore metaphor primarily within the wider context of a contemporary cultural-anthropological linguistics and an ethnolinguistics grounded in cultural semiotics. At the same time, however, the panel will also pose more general transdisciplinary questions related, for example, to the possibility of studying metaphor within evolutionary biology and zoosemiotics (cf. biosemiotic metaphor). We start from the premise that, as human beings, we should reflect seriously on our relationship both to other animal species and also to our lived environment (a topic explored in the subfield of ecolinguistics). For this, however, we must necessarily engage in meta-reflection on human discourse given that discourse is central to how we as individuals living in a society understand ourselves: in discourse of this kind, metaphor always plays an essential role. This consideration brings us to the concepts of both natureculture, in which a rigid disjuncture between nature and culture is denied, and also linguaculture, which reflects the fact that the relationship to our lived environment is mediated by both language and culture. It is through these interrelated lenses that we must understand metaphor, which is word that may serve as an umbrella term for all non-literal or figurative forms of cognition. One example of how we might apply the principle of metaphorization more broadly and with regard to these kinds of general associations (and also in a way that goes beyond a focus on spoken-written language) is the study of „visual metaphors“ in sign language, and this is also a theme that the panel would indeed like to address, depending on proposal submissions, particularly in relationship to so-called multimodal metaphoricity.      

In the proposed panel, presenters will also engage with topics that have been subjects of research in anthropological linguistics and ethnolinguistics and that directly concern metaphor (literalness and non-literalness). Presenters will analyze texts (in the broad sense of the word) related especially to folk culture and folklore as well as, more generally speaking, texts that rely on forms of mythical cognition and the magical semiosis that characterizes them.  

Research conducted on metaphor as a cognitive strategy has focused on rhetorical applications related to the use of metaphor in various sociocultural domains, and these include: metaphorical paradigms in academic study (especially in linguistics) and also the use of metaphor in political, pedagogical, and medical discourse. We also should not leave aside the question of the role played by metaphor in aesthetic discourse, and David S. Danaher (University of Wisconsin-Madison), the panel’s invited speaker, will present on metaphorical aspects of the conceptualization of the emotion concept lítost (which is, at least in theory, an emotion specific to Czech linguaculture) in the context of Milan Kundera’s The Book of Laughter and Forgetting. 

As made clear above, the questions framing the panel’s intent concern theoretical problems in the study of metaphor (and figurativity more generally) that directly relate to specific questions in contemporary cultural linguistics with an awareness that these concerns are also transdisciplinary. Presenters will focus on applying metaphor theory to certain concrete domains: folklore, literature and art in general, science, politics, pedagogy, medicine, etc. They will thereby contribute to thinking through the notions of metaphor and metaphorization from a multiplicity of interrelated perspectives—in various specific domains as well as in ongoing dialogue not only with the field of linguistics proper, but rather in a broader transdisciplinary sense.

Literatura / References

Bartmiński, Jerzy. 1988. „Niebo się wstydzi”. Wokół ludowego pojmowania ładu świata. In: Kultura – literatura – folklor. Ed. Marek Graszewicz, Jacek Kolbuszewski. Warszawa: UMCS, 96-106. 

Bernárdez, Enrique. 2008. El lenguaje como cultura. Madrid: Alianza. 

Blumenberg, Hans. 2010. Paradigms for a Metaphorology. Ithaca – New York: Cornell University Press. 

Bohát, Róbert. 2021. Metaphors to Survive by: Mimicry as Biometaphors, Embodiment of Sign and Cognitive Tools (not only) in Animals? Linguistic Frontiers, 4 (1), 31-43. 

Głaz, Adam, Danaher David S., Łozowski Przemysław (eds.). 2013. The Linguistic Worldview. Ethnolinguistics, Cognition, and Culture. London: Versita. 

Jakobson, Roman. 1995. Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch (1956). In: Poetická funkce. Ed. Miroslav Červenka. Jinočany: Nakladatelství H& H 

Lakoff, George – Johnson, Mark. 1980. Metaphors We Live By. Chicago: The University of Chicago Press.  

Kövecses, Zoltán. 2005. Metaphor in Culture. Universality and Variation. Cambridge: Cambridge University Press. 

Kövecses, Zoltan. 2020. Extended Conceptual Metaphor Theory. Cambridge: Cambridge University Press.  

Malone, Nicholas and Kathryn Ovenden. 2017. Natureculture. In: The International Encyclopedia of Primatology. Ed. Augustin Fuentes. 1–2. John Wiley & Sons, Ltd. https://doi.org/10.1002/9781119179313.wbprim0135 

Markoš, Anton (ed.). 2010. Jazyková metafora živého. Praha: Pavel Mervart. 

Niebrzegowska-Bartmińska, Stanisława. 1986. Słońce raduje się – metafora czy mit? Akcent, 4 s. 37-39. 

Nöth, Winfried. 1990. Handbook of Semiotics. Bloomington / Indianapolis: Indiana University Press. 

Sapir, David J. – J. Christopher Crocker (eds.). 1977. The Social Use of Metaphor: Essays on the Anthropology of Rhetoric. University of Pennsylvania Press. 

Sharifian, Farzad. 2017. Cultural Linguistics. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins. 

SSiSL – Słownik stereotypów i symboli ludowych, t. 1. Kosmos. cz. 1. Niebo, światła niebieskie, ogień, kamienie, Ed. Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo UMCS 1996. 

Stibbe, Arran. 2021. Ecolinguistics: Language, Ecology and the Stories We Live By. 2nd ed. New York and London: Routledge. 

Underhill, James. 2009. Humboldt, Worldview, and Language. Edinburgh: Edinburgh University Press.  

Völkel, Svenja and Nico Nassenstein (eds.). 2022. Approaches to Language and Culture.  [Anthropological Linguistics 1.] Berlin/Boston: De Gruyter Mouton. 

Wilcox, Phylis P. 2000. Metaphor in American Sign language. Washington, D. C.: Gallaudet University Press. 

Yu, Ning. 2008. Metaphor from body and culture. In: The Cambidge Handbook of Metaphor and Thought, ed. Raymond W. Gibbs, Jr. 247-261. Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO97805411816802.016  

Nahoru